.png){kind=logo}
Greenwashing je téma, které se v konverzacích v ekologické a zero waste komunitě objevuje stále častěji, a to má svůj důvod. Tato praktika je totiž adaptována stále více organizacemi, značkami a firmami: už v roce 2010 ji využívalo 95% produktů označených termínem „eko“ prodávaných v Severní Americe.
Dnes si tedy greenwashing rozebereme dopodrobna: od jeho různých podob, po rady, jak se mu jako člověk žijící ve 21. století vyhnout.
Co je to greenwashing?
Když mluvíme o greenwashingu, jedná se o marketingovou činnost, při které organizace uvádějí spotřebitele v omyl ohledně své environmentální činnosti. Greenwashing má mnoho podob, teoretici v tomto oboru ale identifikovali sedm technik, takzvaných „sedm hříchů greenwashingu“, kterých se firmy dopouští:
- Skrytý kompromis: produkt je označen jako ekologický na základě několika atributů, ač jiné vlastnosti, které mají na životní prostředí daleko silnější negativní vliv, nejsou zmíněné.
- Bez důkazu: údajná environmentální prospěšnost není podpořena fakty.
- Vágnost: používání termínů bez přesných definic a regulací, například „přírodní“.
- Irelevantnost: označení je technicky vzato pravdivé, ale irelevantní (například že produkt neobsahuje určité látky, které jsou ale stejně nelegální).
- Menší zlo: porovnání s méně ekologickými produkty ve stejné kategorii, která je ale sama o sobě neekologická.
- Prostá lež: připisování atributů, které prostě nejsou pravdivé.
- Falešné certifikace/označení: falešné etické a ekologické certifikace.
"Voda v kartonu je lepší" je jednou ze značek, které byly z greenwashingu osočovány, konkrétně jeho kategorie menší zlo. Marketingové zprávy ji porovnávají oproti vodě v plastu, která je možná ještě o něco méně ekologická, ale samotná kategorie “balené vody” je neskutečně neekologický výdobytek. Takže ne, voda v kartounu není lepší. Lepší je jen kohoutková.
Vyplatí se to?
Nabízí se také logicky otázka: vyplatí se firmám greenwashing aplikovat? Dle mnohých akademických studií z tohoto oboru zní odpověď: ani ne. Rozhodně se nedá mluvit o žádném pozitivním dopadu a většina článků se shoduje spíše na výsledku negativním. Přesto je ale greenwashing stále často používán, a to nejspíš kvůli představě, že firma apeluje na ekologické zákazníky a je vnímána jako prospěšná životnímu prostředí bez jakékoli snahy a investice. Jak ale všichni víme, takové zkratky k úspěchu se většinou nevyplácí.
Greenwashing má často nemilé následky: Nestlé v USA čelí žalobě za lživá tvrzení o kakau v jejich produktech – kakao vydávali za udržitelné, ač pocházelo z plantáží bez environmentálních regulací využívajících otrockou a dětskou práci.
Jak greenwashing rozpoznat?
Nejlepší způsob, jak se vyhnout greenwashingu, je předem si každou firmu prověřit, než u ní nakoupíte. Já za prvé ráda prohlédnu stránku kohokoli, od koho nakupuji, a hledám, jestli zmiňují konkrétní čísla a informace, které by podporovaly jejich tvrzení o ekologičnosti produktů. Jejich absence je totiž často první znamení, že firma není o své ekologické prospěšnosti úplně upřímná.
Dále rozšířím své pátrání na ostatní webové stránky a hledám jakékoli zmínky o greenwashingu u dané firmy, či důkazy o skutečných činech. Každou stránku, ze které informace získávám, si samotnou o sobě také prověřuji a zjišťuji, jestli je nestranná a důvěryhodná. To možná zní jako spousta práce, po čase si ale pomalu uděláte představu o stránkách, které se budou objevovat při vašem každém pátrání, a nebude vždy muset každý zdroj ověřovat.
Pozor na weby plné vágních slibů a tvrzení – třeba H&M je v této praktice zběhlé.
Líbil se Vám tento článek? Mohly by vás zajímat i další:
- H&M: greenwashing v praxi, nebo ekologická společnost?
- Naše tipy na ekologické cesty letadlem
- 5 ekologických problémů rychlé módy
Autor: Lucie Štěpánková
