Zero waste blog, Strana 9

Kdo by neměl rád cestování vlakem po Česku i Evropě? Nejen, že naše železniční síť nabízí nepřeberné množství míst, kam se podívat, ale je současně skvělou zero waste variantou pro cestovatele, a to díky mobilním aplikacím jednotlivých provozovatelů. Nevzpomínám si totiž, kdy jsem si naposledy musel koupit papírový lístek na vlak. A je toho víc, proto pro Vás dnes máme několik tipů na cestování vlakem – bez odpadu!

Jízdenky

Cestování po České republice a Evropě podle principů zero waste není vlastně vůbec komplikované. České dráhy vydaly před pár lety aplikaci Můj vlak, pomocí které si jednoduše vytvoříte účet, spárujete s platební kartou a nakupujete lístky kdekoli a kdykoli.

Pokud nemáte možnost stáhnout si mobilní aplikaci, ČD nabízí i online verzi na jejich webu – zakoupený lístek stačí pak v PDF nahrát do jakéhokoli zařízení. Nově ČD přidaly po vzoru RegioJetu i možnost lístek do 15 minut před odjezdem vlaku vrátit, což je velmi příjemný benefit. RegioJet rovněž nabízí zero waste způsob nákupu jízdenek – k tomuto účelu dobře poslouží mobilní aplikace Jízdenky nebo jejich webový portál.

Občerstvení

To, že žijete bez odpadu, neznamená, že musíte být při cestování vlakem o hladu. České dráhy mají ve většině vlaků skupin Eurocity a Railjet jídelní vůz, kde se nabízí mnoho bezodpadových možností. Pozor ale na kávu, kterou v jídelním voze dostanete s plastovými kelímky s mlékem. V oblibě jsou u ČD zřejmě i papírové ubrousky – tak si nezapomeňte požádat o jídlo bez nich.

RegioJet a jeho občerstvení z hlediska zero waste není zrovna ideální partner na cesty. Po startu Vám obsluha začne nabízet plastovou lahev s vodou v balení tak malém, že je v něm objemově pravděpodobně více plastu než vody. Počkejte si ale, až se personál objeví znovu, tentokrát s vozíčkem nabízejícím čaj, kávu a mošt. Ochotně Vám totiž vše zmíněné načepují do vlastního hrnku či lahve. Pozor ale na kelímky, které personál dle bezpečnostních předpisů RegioJetu nesmí vydávat bez plastových víček. Pozor ale s kávou, kterou si později můžete dokoupit – tu už Vám do vlastního nenačepují. Z jídelního lístku si bez problémů můžete dát sladké zákusky (jen upozorněte, že nechcete ubrousek), zato od sushi se držte dál, dostanete s ním více plastu než samotného sushi.

Příprava před cestou

Spoustu odpadu Vám ale může ušetřit včasná domácí příprava. Třeba můj standartní cestovatelský set do vlaku zahrnuje nerezovou lahev, ze které piji vodu nebo bylinkový čaj, kořenku s jedlou sodou místo deodorantu, látkový pytlík nebo beeswrap (ty se hodí na jakékoli jídlo zakoupené po cestě, nebo připravené doma) a bambusový příbor (abych se vyhnul tomu jednorázovému).

Od té doby, co jsme zjistili, že skrz plastová brčka vysáváme život ze světových oceánů, rozkvetl trh s jejich alternativami. Skleněná, nerezová, papírová, bambusová ekologická brčka… anebo i to staré dobré „vždyť žádné brčko k životu nepotřebuji“ mají své zastánce i odpůrce. A jelikož víme, jak důležité téma je výběr toho správného brčka ( ), dali jsme dohromady tento článek, kde si všechny alternativy rozebereme dopodrobna. Všechna z nich, krom papírových, také najdete na našem eshopu!

Skleněná brčka

Začínáme tím nejelegantnějším z našeho seznamu: skleněným brčkem. Jeho hlavní výhodou je průhlednost, díky které si vždy můžete být jisti, že je brčko čisté. Jasně, za pomoci kartáčku vyčistíte spolehlivě každé brčko, ale tady si můžete být extra jistí, pokud Vás představa toho, že do brčka nevidíte, znervózňuje. Skleněný materiál ho dělá ideální na domácí použití. Tvrzené sklo sice i cestování vydrží, ale nerez i bambus jsou pro tento účel přece jen jistější. Pokud tedy doma pijete hodně smoothieček nebo koktejlů, do kterých brčka používáte, skleněná budou jasnou volbou.

Nerezová brčka

Ekologická brčka která Vám vydrží desítky let: nerezová. Mají téměř neomezenou výdrž, a to je dělá ideálním společníkem na cesty: třeba i jen do baru s přáteli. Ač jsou těžší, než bambusová, jedno brčko Váš batoh či kabelku hned nezatíží, takže nemusíte mít strachy, že se pronesou. Toto jsou ta pravá bezodpadová brčka: vydrží Vám desítky let. Nerez je rozhodně ze současné nabídky náš favorit.

Bambusová brčka

Nejste fanouškem skla a toužíte po přírodnějším materiálu, než je ocel? Pak sáhněte po bambusu! Ten je zrovna pro brčka ideálním materiálem: je lehký a dorůstá neuvěřitelnou rychlostí, a tak se nemusíte bát, že budou pandy o hladu. Jedinou nevýhodou bambusových brček je kratší životnost oproti dalším bezodpadovým alternativám: po roce až dvou se začne při častém používání rozkládat. To ale souvisí s jeho velkou výhodou: je rozložitelné. Zatímco sklo i nerez musí do tříděného odpadu, bambus se sám rychle rozloží: nikdy z něj proto nebude odpad.

Papírová brčka

Papírová brčka sice nejsou zero waste (protože život bez odpadu není jen o vzdání se plastu), ale díky jejich současné popularitě jsme se je rozhodli zahrnout. Populární jsou především v kavárnách a restauracích, kde jsou málokdy oblíbená nerezová, skleněná nebo bambusová ekologická brčka. Do domácnosti a na osobní použití bychom je moc nedoporučovali, to proto že bambus, sklo i nerez jsou daleko efektivnější řešení. Pokud ale vlastníte kavárnu, bar, nebo restauraci, papírová brčka jsou skvělým způsobem, jak omezit produkci plastového odpadu.

Autor: Lucie Štěpánková

Snažíte se žít zero waste? Pak oblast, kterou nesmíte opomenout, je Váš šatník. V předchozích týdnech jsme probrali několik důvodů, proč přestat kupovat oblečení v obchodech s rychlou módou: jak z ekologického, tak z etického hlediska. Je tedy čas se podívat na to, jak se bez „háemka“ a „céáčka“ obejít. Je jen na Vás, za jaký konec svůj vlastní ekologický šatník pojmete: jestli upřednostníte Fairtrade a eko značky, nebo kousky z druhé ruky – my Vás vybavíme vším, co potřebujete pro toto rozhodnutí vědět.

1. Co s neekologickými kousky, které už jsou ve Vašem šatníku?

Však víte, především syntetické látky, nebo kousky nabarvené chemickými barvami. Za prvé se ze začátku nezbavujte žádných věcí, které Vám sedí a přináší Vám radost. U mnoha už většina škody byla stejně nadělána při výrobě. Čemu ale můžete dále zabránit je úniku mikroplastů ze syntetických látek do vodního oběhu. Nejjednodušším řešením je dle nás takové kousky nosit a prát jen sporadicky. Pokud se jich zbavíte, tak se nadále tyto mikroplasty budou uvolňovat (v pračce někoho jiného nebo na skládce), ale vy už toto oblečení nijak nevyužijete. Ekologický šatník nemusí být nutně jen z Fairtrade bio bavlny, vše záleží na Vašem kontextu.

2. A co s oblečením, které už nosit nebudete?

Oblečení, které Vám nesedí, nebo se Vám nelíbí, vždy zkuste poslat dál, ať jej někdo další může využít. Jak ale? Nejdříve doporučujeme vyzkoušet aplikace jako Vinted nebo Depop, kde je sami můžete prodat nebo vyměnit. Proč je máme tak rádi? Protože máte nad prodejem kontrolu a víte, kde nakonec předmět skončí. Alternativně je potom můžete prodat některým sekáčům (většinou ale přes prostředníka), nebo je darovat přátelům. Pokud chcete udělat dobrý skutek, zkuste to třeba v nějakém lokálním charitativním obchodě, těch sice v Česku není tolik jako v zahraničí, ale určitě ve vašem okolí nějaký najdete. Až poslední možnost by ale dle nás bylo darování do kontejnerů na použité oblečení.

Jako vážně? A proč? Proto, že u oblečení vhozeného do charitativních kontejnerů máte nulovou kontrolu a informace o tom, jestli oblečení bylo nějak použito, nebo vyhozeno na skládku. Takové oblečení také často končí v prodeji v rozvíjejících se zemích, kde kvůli němu krachují lokální podnikatelé.

3. Ekologické značky

První místo, kde Vás pravděpodobně napadne hledat ekologické oblečení, je u ekologických značek, které vyrábí z bio, přírodních nebo recyklovaných materiálů a svým zaměstnancům nabízí férové platy i pracovní podmínky. Takových najdete v Česku a po světě mnoho, ve všech možných stylech. Podporovat takové businessy je vždy super investice a kvalita výrobků je vyšší než cokoli, co si koupíte v obchoďáku. Pokud máte na šatník trochu vyšší rozpočet, nebo hledáte základní kvalitní kousky do minimalistické skříně, pak pro Vás budou jasnou volbou. Pro ostatní jsou skvělým způsobem, jak sehnat třeba spodní prádlo nebo sportovní oblečení, které nechcete kupovat z druhé ruky. Pro ty cenově citlivější ale máme něco dalšího.

4. Z druhé ruky

Oblečení z druhé ruky cenově rozhodně předčí ekologické značky, má ale ještě jednu další výhodu: nemusí se kvůli němu vyrábět nic nového. Ať jsou eko značky sebezelenější, pořád musí k výrobě používat suroviny jako bavlnu nebo vodu. A v tom je tedy „sekáče“ trumfují, jelikož se pro ně nic nového vyrábět nemusí: stačí jen doprava od původního majitele do sekáče (která málokdy překročí hranice střední a západní Evropy). Jejich další výhodou je zaručená kvalita: pokud oblečení už někdo nosil a pořád je ve skvělém prodejním stavu, můžete se spolehnout, že vydrží i Vám. Sekáče navíc najdete nejen jako kamenné obchody, ale také online. Nakupování v second handech jsme věnovali celý článek, takže ho nezapomeňte přečíst pro všechny možné začátečnické rady a tipy. Ekologický šatník se bez nějakých těch kousků ze sekáče rozhodně neobejde ?.

5. Své přátele si drž blízko a své přátele se stejnou velikostí ještě blíž.

Určitě máte to štěstí, že někdo ve Vašem životě nosí stejnou velikost jak Vy, a tak si můžete půjčovat kousky, které potřebujete třeba jen na jednu příležitost. Ať jsou to slavnostní šaty, outfity na akce s šílenými dresscody nebo součásti Vašeho Halloweenského převleku. Kupovat pro takové příležitosti nové oblečení (i když třeba jen z druhé ruky) by bylo zbytečné, drahé a neekologické. Proto si tedy držte své přátele blízko ale své přátele se stejnou velikostí ještě blíž.

6. A co s poškozeným oblečením?

Určitě to znáte: na Vaši oblíbenou bílou košili rozlijete červené víno, pohodlné kalhoty se Vám ve švu natrhnou, nebo se Vám na mikině vytvoří žmolky. Ani jedno ale není důvod, proč oblečení vyhodit, když se takové vady můžete jednoduše zbavit. Většinu skvrn odstraníte jedlou sodou a horkou vodou, případně můžete použít i nějaký komerční čistič na oblečení (ten sice není úplně nejekologičtější, ale podle nás by bylo ještě méně ekologické vyhodit oblečení s malou skvrnkou, kterou Vám tyto čističe pomohou odstranit). Malé domácí šitíčko a základní znalost šití jsou dostatek k zašití děr a žmolky můžete z látky jednoduše oholit žiletkou. Ekologický šatník se přece vyznačujete péčí o všechny kousky!

Tímto článkem uzavíráme naše měsíční téma Slow fashion: ekologický šatník. Pokud Vám předchozí články na toto téma unikly, najdete je všechny v jedné rubrice. A co pro Vás chystáme na příští měsíc? To se už brzy dozvíte na našem Facebooku!

Autor: Lucie Štěpánková

Slýcháváte často: "Jéé, to je super, odkud to máš?" Jestli ne, tak asi málo nakupujete v sekáči... ;) Za poslední dva týdny jsme na našem blogu probrali všemožné ekologické nástrahy a etické problémy rychlé módy. Přišel tedy čas na to se podívat na za nás určitě tu nejlepší alternativu: sekáče. Tento článek jsme dali dohromady společně s tím nejlepším sekáčem pod sluncem: Crashily, a tak Vám můžeme nabídnout pohled jak ze strany zákazníka sekáče, tak i jeho majitele. Nejdříve se podíváme na všechny důvody, proč nakupovat v sekáči, a poté se s Vámi podělíme o 5 tipů, jak začít.

Proč nakupovat v sekáči?

Bylo by asi jednoduší se ptát, proč v sekáči nenakupovat, protože na to by bylo odpověď velmi krátká, pokud ne neexistující. O plusech nákupu v sekáči by se ale dala napsat tlustá kniha - a takové knihy samozřejmě existují (doporučujeme přečíst třeba Příběh skříně od Veroniky Blabla Hubkové). Některé z těchto důvodů jste již možná někde četli či zaslechli a další pro Vás nejspíš budou novinkou. My je ale projedeme všechny od úplných základů, protože opakování je matka moudrosti! :-D

Začneme tou starou dobrou hipsterskou originalitou každého kousku, který v sekáči naleznete. V sekáči se setkáte s kousky z různých obchodů, kolekcí i zemí. Vidět je všechny pěkně vedle sebe, kde žádné dva kousky nejsou stejné, vám dodá “koule“ zkusit něco nového a experimentovat. V sekáči se ale můžete těšit na různé rarity, a to především vzácné vintage kousky, kterých už je na světě jen hrstka. Když to všechno vidíte na jednom místě, z nákupu v sekáči se stává pomalu umělecký zážitek. A ten bude ještě silnější, když si uvědomíte, že každý sekáčový nález má svou vlastní historii a duši. No a v neposlední řadě nezapomeňte, že po nákupu v sekáči se Vám už nikdy nestane, abyste se potkali s někým, kdo má na sobě stejný outfit, jako vy.

Jelikož zboží ze sekáče už před Vámi mělo minimálně jednoho majitele, znamená to, že nekupujete nekvalitní kousek, který se po jednom praní rozpadne. Sekáčové kousky jsou ověřeny časem, nesežmolkatí, neseperou se, nepřetočí se jim švy, nerozjede se jim zip… nebo něco jiného co se Vám často stane u oblečení koupeného v obchodě s rychlou módou. A méně rozbitého nekvalitního oblečení znamená méně odpadu. Hurá!

Ekologické problémy nového oblečení vyrobeného rychlou módou už jsme na našem blogu probrali. Nakupování v sekáči znamená, že se těmto dopadům úplně vyhnete, jelikož nemuselo být vyrobeno žádné nové oblečení. Tím pádem jsou nákupy z druhé ruky ještě ekologičtější, než nákupy nových věcí vyrobených ekologicky. Nespotřebují se tisíce litrů vody na výrobu bavlny, nepoužijí se toxické pesticidy a barvy, a tak dále. Jediná enviromentální cena oblečení ze sekáče je transport od původního majitele do sekáče, a to je opravdu jen zlomek oproti výrobě nového oblečení a jeho převoz přes půlku světa.

My v Zero Waste Life a v Crashily rádi podporujeme malé firmy a podnikatele, raději než obří korporace (a to nejen proto, že jsme sami malé firmy a podnikatelé). A jak známe Vás, naše zákazníky a čtenáře, tak jsme si jistí, že to máte stejně. Mnohé velké korporace (především ty v módním sektoru) jsou namočeny v množství skandálů a neférových marketingových intrik, kterými se Vám snaží podsouvat další a další zboží, i když vědí, že jej nemáte šanci použít. Tyto obrovské korporátní mašiny jsou totiž řízeny jen jednou věcí: ziskem. Vždyť jak jinak než špinavou prací by se člověk, který vlastní firmu co šije trička a džíny, stal pátým nejbohatším člověkem na světě? Tato žízeň po zisku je hnána do extrému třeba tím, že se neprodané oblečení nedaruje, ale spálí (protože se to dle těchto korporací “více vyplatí“).

No a v neposlední řadě si pojďme připomenout, že každým nákupem v sekáči šetříte peníze. Jasně, některé ochody s rychlou módou už na cenu sekáčů mírně dotahují, ale po přečtení našich článků o ekologických a etických problémech rychlé módy Vám zajisté dojde, proč nakupovat v sekáči i kdyby se ceny nového oblečení rovnaly tomu z druhé ruky. A pokud se Vám někdo z kamarádů bude vychloubat, že podobnou věc té Vaší ze sekáče koupil novou jen o stovku dráž, tak mu připomeňte, že si stovku připlatil za papírovou cedulku s cenou a značkou. Což je další odpad – ach jo. (Jo a pak mu taky nezapomeňte říct, aby si na Zero Waste Life přečetl, proč je nakupovat v sekáči o tolik lepší ;)).

Člověk by neřekl, jaký dopad má na celý svět to, když si půjdete koupit novou sukni. Takže pokud ten svět chcete změnit k lepšímu, nezapomeňte si tu sukni koupit z druhé ruky.

A jak na to?

Tip č.1: Do jakého sekáče to vlastně půjdu?

V prvé řadě si ujasněte, do jakého sekáče půjdete: zda-li to, co hledáte, najdete spíše ve výběrovém sekáči, nebo tradiční “hrabárně“. Ve výběrových sekáčích najdete třeba devadesátkové barevné šusťákovky, retro levisky, nebo slavnostní šaty. Do hrabárny pak zamiřte pro základnější kousky, jako trička a košile. Když už máte vymyšleno, kam zamíříte, ujasněte si, co hledáte. Nedělejte si ale úplně přesnou představu. Každý nákup v sekáči je dobrodružství. Najdete tam všechno jen jednou, v jedné barvě a v jedné velikosti. Proto je nesmysl říct si: potřebuju bledě modrý svetr se spadlými rameny ve velikosti S. Pokud jdete do sekáče s přesnou představou, je malá pravděpodobnost, že budete úspěšní.

Tip č.2: Nehleďte na velikosti

Proč? Každý výrobce oblečení, od kterého najdete kousky v sekáči, svoje velikosti určuje jinak. Velikost M od jedné značky tudíž může odpovídat XL od jiné. A aby toho nebylo dost, některé oblečení, třeba z butiků, zas nemá cedulky s velikostí žádné. Proto si ušetřete ten stres z jejich hledání, stejně podle oka zhruba poznáte, jestli Vám něco bude, a pak se ještě ujistíte v kabince. Přidanou hodnotu uvidíte i v tom, že své tělo přestanete škatulkovat do takových konstruktů, jako jsou velikosti a nebudete se snažit vmáčknout do té menší. Vaše vlastní hodnota přece nestojí na tom, jestli se vmáčknete do S-kových džínů!

Tip č.3: Dámy, nezapomeňte nahlídnout do pánské sekce

Pánská sekce obsahuje spoustu perel, ať už sháníte tričko s Vaší oblíbenou kapelou, oversized sako, nebo volnou košili. Ať je Váš styl jakýkoli, nezapomeňte si jí tedy důkladně projít. Minimálně na klasiky jako trička na spaní to stojí za to, ale určitě ulovíte daleko víc zajímavostí.

Tip č.4: Pusťte se do práce!

Projděte kus po kusu, prohrabejte každou krabici/truhlu/klec. Podívejte se do každého zákoutí. Takto se loví v sekáči. Většina z nás je zvyklá na nákup v běžných konfekcích, ve velikánských prostorech. Tam všechno vidíme hezky vyvěšené, vystavené na figurínách, vybíráme očima a nemusíme proto hnout rukou. V sekáči však musíme pracně posouvat ramínko od ramínka, aby byla naše šance úlovku vyšší. Pokud máte naspěch a otočíte jen každé dvacáté ramínko, nejpravděpodobněji po chvilce odejdete, zklamaní. Procházet všechna ta trička, halenky i kalhoty je možná fyzicky náročnější a třeba Vás brzy začnou bolet ruce, berte to ale z té světlé stránky. Pro dnešek už máte odcvičeno a nemusíte platit za vstup do fitka.

Tip č.5: A pokud chcete být praví vetešníci

Drobná vada nemusí být vada, nedostatek nemusí být nedostatek. My vetešníci, totiž máme pár takových fíglů, které běžný smrtelník nezná, což je velká škoda, protože kdyby je znal každý, dostalo by druhou šanci více věcí. Ty se Vám budou hodit především na cestě do sekáčové hrabárny, protože některé výběrové sekáče se o to postarají za Vás.

Líbí se Vám halenka, ale chybí jí knoflík? Nezoufejte, koukněte se do švu na cedulky, někdy tam náhradní knoflíček ještě je. Pokud není na cedulce, může být v kapsičce, tam ho schovávají původní majitelé, kteří byli líní si ho přišít, tak danou věc raději poslali dál. Má svetr žmolky? Ty jednoduše oholíte žiletkou. Má to boží tričko flek v podpaží od deodorantu? Ustřihněte rukávy a udělejte z něj tílko. Šaty s drobnými žlutýmy flíčky? Ty jsou často po textilním postřiku proti škůdcům a dají se jednoduše vyprat. Padnou Vám na zadku kalhoty, ale jsou Vám krátké? Kupte je a udělejte si z nich šortky. Nejste pravým vetešníkem, dokud jste nějakému “poškozenému“ kousku ještě nevdechli druhý život.

Tak co, jste připraveni začít skládat šatník z druhé ruky? Doufáme, že jsme Vám dobře poradili s tím, jak a proč nakupovat v sekáči a že jste se dozvěděli něco užitečného! A co vaše tipy? Podělte se s námi v komentářích.

Autor: Lucie Štěpánková

Minulý týden jsme probrali 5 ekologických problémů rychlé módy. Čím je ale rychlá móda ještě neslavnější jsou její etické průšvihy, kterých je nespočet. Všichni už jsme slyšeli o tragédiích, kdy cena za levné oblečení byla splácena lidskými životy. Škoda ale je, že etické problémy rychlé módy se zmiňují až v momentech, kdy se zřítí továrny plné pracovníků, nebo jsou jejich protesty za spravedlivý plat násilně potlačeny. V takových momentech je už ale většinou pozdě: měli bychom se jim snažit předejít a průmysl, který utlačuje miliony pracovníků, nepodporovat. A od jakých značek tedy nenakupovat, pokud rychlou módu nechcete podporovat? V dnešní době ji provozují snad všechny značky, které najdete v obchoďácích: od Zary po New Yorker. Pojďte se s námi podívat na 4 etické problémy rychlé módy, se kterými by se mělo skoncovat.

Neférové platy a nebezpečné pracovní podmínky

Společnosti vyrábějící rychlou módu často argumentují tím, že ve třetím světě, kde se jejich oblečení vyrábí, vytváří důležité pracovní příležitosti. Pokud ale mají takový zájem o ekonomiku zemí třetího světa, proč tyto pracovní pozice vypadají tak, jak vypadají?

Většina rychlé módy je dnes vyráběna v Bangladéši. Tam je průměrný pracovník ve sweatshopu (kde se vyrábí levné oblečení) placen pouze 540 Kč na měsíc. Nejspíše si dokážete představit, že takový plat nepokryje ani základní lidské potřeby, natož šetření pro horší časy nebo dokonce to samotné oblečení, které za takový plat vyrábějí.

Neférové platy se ale zdají jako zanedbatelný faktor oproti dalšímu problému: pracovním podmínkám. Případů kolapsu továren, nebo jejich požárů, je totiž nespočet. Například v roce 2013 se v Bangladéši zřítila továrna Rana Plaza, poté co si pracovníci opakovaně stěžovali na hluboké praskliny ve zdech a byli donuceni se do budovy vrátit. Podle aliance Clean Clothes Campaign s touto továrnou byly asociovány firmy jako Camaieu, Kik, Benetton, Primark, a další, z nichž některé ještě dosud nezaplatily žádné kompenzace rodinám postiženým touto tragédií.

Končí tím ale všechny bezpečnostní rizika sweatshopů? Ne, jak už jsme totiž zmiňovali v předchozím článku o ekologických problémech rychlé módy, při výrobě levného oblečení se používá mnoho toxických chemikálií: od pesticidů po barvy. Mnoho pracovníků používání těchto látek odnáší zdravotně, od nádorů po vrozené vady u dětí.

Dětská práce

Ani tomuto tématu se rychlá móda nevyhne. Na celém světě je dle Unicefu momentálně ilegálně zaměstnaných 170 milionů dětí, z nichž mnoho pracuje v módním průmyslu. Kvůli dětské práci je 11 % všech dětí na světě upřeno základní vzdělání. Jak se ale vlastně děti do takovýchto továren dostávají? Podle Centra Výzkumu Mezinárodních Organizací se to děje následovně. Zaměstnavatelé přesvědčí rodiče, že si během této “pracovní příležitosti“ děti vydělají férový plat, budou třikrát denně krmeny teplým jídlem a budou jim poskytnuty možnosti dalšího školení. Ve skutečnosti takové děti ale skončí v otřesných podmínkách a té nejhorší možné formě dětské práce, která hraničí s otroctvím.

Zacházení se zvířaty

Ale lidé nejsou jediní, kdo trpí kvůli chorobné potřebě ke konzumaci levného oblečení v západních zemích. Rychlá móda značně přispívá k masovému týrání zvířat – a to kvůli něčemu tak zbytečnému, jako je více a více oblečení. Módní průmysl se zvířaty zachází neeticky ve dvou aspektech. Ten první asi napadne nás všechny: chov zvířat v otřesných podmínkách kvůli výrobě kožešin a kůže. Druhý aspekt je ale často zanedbávaný. Pamatujete si, kolikrát už jsme zmiňovali toxické barvy a pesticidy? Ty totiž znečišťují životní prostředí, ve kterých zvířata žijí a narušují jejich potravní řetězce. To se děje především v oceánu. A když už oceán chráníme tím, že nepoužíváme zbytečné plasty, pojďme ho chránit i tím, že nebudeme přispívat k jeho znečištění toxickými chemikáliemi.

Podpora nadměrné konzumace

Už jsme vyjmenovali tři etické problémy rychlé módy, které závažně ovlivňují ostatní lidi a zvířata. Poslední problém se ale týká přímo nás, co žijeme a konzumujeme produkty ve vyspělých zemích. Rychlá móda podporuje konzumaci v obrovském množství a rychlosti. To do takové míry, že si někteří lidé koupí zlevněné tričko v obchodě s rychlou módou a okomentují to slovy „stálo to jen euro, takže i když si to na sebe vezmu jen jednou, tak se to určitě vyplatí“. Ne, nevyplatí. Někde ve třetím světě tu cenu někdo platí za nás. Tento konzumeristický životní styl navíc na sociálních sítích propagují online celebrity videi jako „Utratila jsem 100 euro v Primarku“. Mnoho lidí je pak přesvědčeno, že mít doma tři skříně plné levného oblečení je klíč ke štěstí. Jak ale víte, pokud jste četli naše články o minimalismu, daleko šťastnější budete s méně věcmi, protože Váš dům nebude zavalen zbytečnostmi. Pokud jste tedy nespokojení s tím, jak materialisticky zaměřená je dnešní společnost, nepodporujte rychlou módu svými penězi.

A to jsou podle nás čtyři nejzávažněší etické problémy rychlé módy. Že už také nechcete kupovat rychlou módu? Pak se můžete těšit na článek, který pro Vás na příští neděli chystáme ve spolupráci s Crashily. Provedeme Vás naší oblíbenou alternativou k mainsteamové rychlé módě: second handy.

Autor: Lucie Štěpánková

Módní průmysl je v dnešní době založen na rychlé produkci a rychlé spotřebě. Obchody dnes nemají 4 módní sezóny: jaro, léto, podzim a zimu, ale dechberoucích 52 – jednu na každý týden. Tomuto konceptu se výstižně přezdívá rychlá móda. Je na něm založena drtivá většina obchodů s oblečením, především mezinárodní řetězce: H&M, Zara, C&A, Forever 21, Primark, Reserved, New Yorker, Celio, a stovky a tisíce dalších. Navíc se k tomuto směru začínají přiklánět i luxusnější značky, o kterých byste to asi na první pohled neřekli. Taková rotace zboží má ale svou cenu, a tu si často vybírá na životním prostředí. Ekologické problémy rychlé módy přesahují to, co Vám stihneme sdělit v jednom článku. Shrneme ale ty nejnebezpečnější faktory, kvůli kterým byste se nad každým nákupem rychlé módy měli dvakrát zamyslet.

Mikroplasty

Víte, co je nejoblíbenější materiál obchodů s rychlou módou? Polyester a další syntetické látky. Jsou obsaženy v 60-70 % našeho oblečení a tato cifra má v budoucnu jen růst. Tyto látky ale mají jeden problém, který všechny ostatní ekologické problémy rychlé módy vrhá do stínu: mikroplasty. Z polyesterových, nylonových či akrylových oblečků se při každém praní uvolňují plastová vlákna, která pak putují nejen do řek a oceánu, ale i do naší pitné vody. Zahráváme si tudíž nejen s naším vlastním zdravím, ale i zdravím mořského ekosystému, jelikož tyto mikročástice nejdou z vody nijak vyfiltrovat. O mikroplastech jsme napsali celý článek, takže si ho nezapomeňte přečíst pro další informace.

Toxické barvy

Aby rychlá móda dosáhla pestrých barev za co nejnižší možnou cenu, používá na obarvení toxické chemikálie. Tyto látky, které jsou často karcinogenní, se pak vyplaví do řek a moří. Kvůli tomu je rychlá móda druhým nejhorším znečišťovatelem pitné vody na světe, hned po zemědělství.

Greenwashing

Pokud Vám nějaký obchod s rychlou módou bude tvrdit, že „zavádí novou udržitelnou kolekci“, nebo „nyní recykluje staré oblečení“, pak si prozkoumejte, co je na tom vlastně pravdy. Mnoho takových značek je totiž zahrabána až po krk v greenwashingu. Jejich marketing je zaměřen na to, jak je jejich business ekologický, ale skutek utek – jsou to jen řeči.

Králem greenwashingu je H&M. Věděli jste, že jen 1 ze 200 kusů oblečení, které přijmou k recyklaci, je opravdu zrecyklováno, ač jejich reklamy uvádějí úplně jiná čísla? Že se současnou technologií by tolik oblečení, kolik tato značka vyprodukuje za pouhý týden, trvalo zrecyklovat 12 let? Že jejich udržitelná kolekce je vyráběna ve stejných továrnách, jako Rana Plaza, která pod sebou v roce 2013 pohřbila přes 1100 pracovníků? A zvažovali jste někdy, že rychlá móda z principu nemůže být udržitelná, když k nám lítá přes půlku světa a při její výrobě jsou použity mnohé škodlivé chemikálie?

Geneticky modifikovaná bavlna

Valná většina bavlny, která se používá v módním průmyslu je geneticky modifikována. To proto, aby se na ní nemuselo používat tolik pesticidů. Že to nezní zas tak špatně? Problém je, že toto genetické šlechtění často vede k mutaci, kdy si rostlina vytvoří toleranci na standartní pesticidy a musí na ni být použity ještě toxičtější a škodlivější chemikálie. Jasně, čím dál tím více se používá bio bavlna, ta ale stále tvoří pouhé 1 % veškeré bavlny použité v módním průmyslu.

Znečištění pesticidy

Ať se jedná o “obyčejné“ pesticidy nebo superpesticidy na geneticky zmutované rostliny, při produkci přírodních tkanin se jich používá spousta. Stejně jako chemické barvy, i tyto toxické látky se vyplavují do vody (pamatujete si, že jsme zmiňovali, že zemědělství je největším znečišťovatelem vody na světě). Ohrožují pak ekosystémy ve svém okolí, včetně farmářů, kteří tato pole obdělávají a často i děti narozené v okolí.

A to jsou podle nás největší ekologické problémy rychlé módy. V příštím týdnu pro Vás připravíme navazující článek: 5 etických problémů rychlé módy, kde probereme témata jako životní podmínky pracovníků, jejich platy, nebo trička s feministickými slogany vyráběna utlačovanými ženami v Bangladéši. Později Vám pak poradíme i jak se rychlé módě vyhnout a nakupovat takzvanou “slow fashion“ pro ten nejekologičtější i nejetičtější šatník.

Autor: Lucie Štěpánková

Marie Kondo je minimalistická guru, především v oblasti uklízení. Její nejznámější knihou, kde prezentuje metodu Konmari, je Zázračný úklid. Její klienti a fanoušci přísahají, že jim úklid dle metody Konmari změnil život a přestali do svého domova tahat zbytečnosti. Tato metoda ale rozhodně není bezodpadová, a proto se budeme soustředit na to, jak ji použít v zero waste domácnosti. Pokud do vašeho bezodpadového domova začínáte implementovat minimalismus, nezapomeňte si také nejdřív přečíst náš článek o tom, jak s ním začít!

Nejdříve si ale pojďme projít základy. Proč byste vlastně chtěli uklízet dle této metody? Pokud máte pocit, že Váš domov neustále uklízíte, ale pořád se v něm objevuje další a další nepořádek, pak je Konmari to pravé pro Vás. Pomůže Vám zorganizovat to, co potřebujete, a zbavit se toho, co ne. Tato metoda spočívá v tom, že projdete v několika týdnech celý dům v daném pořádku a zorganizujete vše najednou. Každou věc, na kterou vlastníte, podržíte v rukou a rozhodnete, zda Vám přináší radost. Pokud ano, pak si ji ponecháte. A když ne, poděkujete jí a pošlete pryč.

V Konmari metodě je klíčové pořadí, ve kterém si domov uklízíte, a to ne místnost po místnosti, ale kategorie po kategorii. Začnete oblečením, včetně veškerých doplňků a bot. Vše naházíte na jednu velkou hromadu a tou se proberete kousek po kousku, rozhodnete, co Vám radost přináší a co ne. Předem ale zkuste vybrat jeden předmět, který ze kterého radost rozhodně máte, abyste věděli, s jakým pocitem ostatní věci porovnávat. Co tedy se všemi těmi kousky oblečení, které Vám radost nedělají? Marie žádnou konkrétní metodu nenabízí, my bychom ale velmi doporučovali je prodat v online aplikacích, nebo sekáčům. Zbylé oblečení pak slože do šuplíků vertikálně, tak by byl každý kousek vidět vždy, když ho otevřete.

Vaším dalším krokem bude organizace knih. Opět je všechny vyndejte z knihovny na hromadu a roztřiďte. Toto bude pro knihomoly pravděpodobně nejnáročnější část úklidu, buďte ale vždy upřímní ohledně toho, co ve vaší domácnosti bude zůstávat. Nechtěných knih se zbavíte velmi jednoduše, a to prodejem do antikvariátů. Boháče to z Vás sice neudělá, ale mnohým knihám dáte nový domov u někoho, kdo z nich bude mít větší radost než vy.

Po knihách je čas na pravděpodobně nejotravnější krok: papíry. Smlouvy, diplomy, certifikáty, dopisy… pravděpodobně se jich u Vás doma najde spoustu. Zde budete možná muset udělat pár výjimek v pravidlu nech si jen to, co ti přináší radost. Protože nájemní smlouvu, která Vám nejspíš moc radosti nepřináší, nemůžete úplně hodit do koše. A papíry, které Vám nepřinášejí radost, nebo nejsou nutné, nezapomeňte zrecyklovat, nebo je kreativně použijte skartované jako výplň balíků.

Následujícně se podíváme na všemožné náhodné předměty, jako třeba sezónní výzdobu, stany, kufry… prostě vše, co necháváte po většinu roku zavřené ve skříni, ale také kuchyň (však víte, třeba tu skleničku koření, co jste si před pěti lety koupili na jeden recept). Co se týče loučení s těmito věcmi, opět buďte kreativní. Jasně, můžete je prodat nebo darovat, co ale tak nějaké věci upcyclovat (přeměnit je na něco jiného)?

Poslední krok uklízení dle metody Konmari jsou sentimentální předměty. Fotografie, mementa, suvenýry… Vše, co má za sebou nějaký příběh, díky kterému jste si je nechávali. Na tuto část si vyhraďte klidný den, protože je pro většinu lidí zdaleka nejnáročnější a nebudete se chtít nechat rušit stresem. A především nezapomeňte předmětům, které už Vám nepřináší radost poděkovat!

Pokud jste tuto metodu už vyzkoušeli, nezapomeňte se s námi podělit o Vaši zkušenost. A pokud se na ni chystáte, sdílejte tento článek na Facebooku a Instagramu a inspirujte ostatní!

Autor: Lucie Štěpánková

Zero waste je o tom žít bez odpadu, minimalismus o tom žít bez zbytečností. Tyto dvě filozofie se často prolínají, a proto se s Vámi dnes podělíme o 5 tipů, jak zabít dvě mouchy jednou ranou a žít minimalisticky i bez odpadu. Všechny tyto tipy jsou tedy ideální, pokud se tyto dvě filozofie snažíte inkorporovat do Vašeho života a sloučit je. Nezapomeňte se také podívat na naše články pro zero waste začátečníky a minimalisty-začátečníky, kde najdete mnoho dalších zajímavých tipů.

Digitální formát > papír

Pokud budete všechno Vaše papírování vést digitálně, raději než ve fyzickém formátu, ušetříte nejen spoustu stromů, ale také místa. Vyhledávejte proto firmy a služby, které Vám tuto snahu usnadní. Některé banky například nabízí plně digitalizované bankovnictví bez fyzických smluv a dopisů, obchody zas začínají experimentovat s plně elektronickými účtenkami. Preferujte tyto možnosti a množství papíru, který zahlcuje Váš domov a poškozuje naše životní prostředí kvůli těžbě dřeva se dramaticky sníží.

Minimalismus ve Vašem šatníku

Když přijde na minimalistický a bezodpadový šatník, platí pravidlo čím menší a přírodnější, tím lepší. 30 levných syntetických triček vyměňte za 5 bavlněných. Krom toho, že menší šatník uleví prostoru ve Vašem domě, také šetří životní prostředí. To proto, že jakákoli výroba nového oblečení spotřebovává materiály i energii: ať je vyrobeno sebešetrněji. V ideálním scénáři do Vašeho minimalistického šatníku tudíž nakupujte jen základní oblečení z přírodních materiálů a z druhé ruky. Zkuste tyto tipy aplikovat v rámci Vaší situace i do Vašeho šatníku. Během měsíce dubna pro Vás připravíme mnoho informací o tom, jak na ekologický a etický šatník. Nezapomeňte nás tedy sledovat na Facebooku a Instagramu, abyste se o těchto nových článcích dozvěděli co nejdříve.

Jakou kosmetiku opravdu potřebujete

Když mi bylo 16, měla jsem kufřík plný levné dekorativní kosmetiky v plastových obalech. To všechno zabíralo spoustu místa, vytvářelo spoustu odpadu a většina byla zbytečná. Teď mám, co se týče dekorativní kosmetiky, doma 5 (pět!) produktů, všechnu v ekologických obalech. Jasně, tyhle věci stály na kus více než ta levná kosmetika, co jsem používala v 16, ale v součtu byly daleko levnější. Nezabírají mi čtvrtinu psacího stolu, nevytvářím s nimi kila odpadu a opravdu používám to, co mám: prostě ideální stav každého zero waste minimalisty. Podívejte se proto na Vaši kosmetiku a zhodnoťte, co doopravdy potřebujete. Možná, jako já, potřebujete protřídit dekorativku, nebo třeba máte plný šuplík krémů, které “se jednou na něco budou hodit“, co by se daly jednoduše nahradit třeba přírodním olejem ve skle.

Nekupujte užitečné zbytečnosti

Kráječ na jablka, krabička na banán, peckovač na avokádo, nebo i specifické kuchyňské spotřebiče vařič na rýži… to jsou všechno produkty, které se možná zdají jako super vynálezy, které Vám zjednoduší život, ale ve skutečnosti je to jen zbytečný plast a nepořádek, který zaplavuje Vaši kuchyň. Proto udělejte službu sobě i životnímu prostředí a tyto užitečné zbytečnosti vůbec nekupujte.

A co se vším neminimalistickým harampádím?

Náš poslední tip na to, jak žít minimalisticky bez odpadu se týká toho, co s předměty, které ve Vašem životě nepotřebujete. Ač se je snažíte dostat pryč z Vašeho života, nevyhazujte je do popelnice. Máte totiž několik způsobů, jak se jich zbavit bez vytváření zbytečného odpadu. Nejprve je můžete prodat online, což je díky spoustě aplikací, které můžete použít, čím dál tím jednodušší, nebo darovat někomu, kdo tuto věc potřebuje. Některé věci také můžete „upcyclovat“, neboli předělat na něco užitečného. Pokud Vás baví ruční práce, tak si ze starých triček můžete ušít látkové pytlíky. Pokud něco takového zní příliš komplikovaně, zkuste pro předmět najít jiné použití bez velkého upravování: já třeba používám staré plastové krabičky na organizaci věcí jako kabely, nebo menší kuchyňské potřeby. A v neposlední řadě, pokud se dané zbytečnosti opravdu potřebujete zbavit, pak ji alespoň recyklujte, raději než ji vyhodit do směsného odpadu. Jasně, recyklace má spoustu problémů, je ale pořád lepší, než věci posílat rovnou na skládku.

A jaké tipy na to, jak žít minimalisticky a bez odpadu máte vy? Podělte se s námi v komentářích a nezapomeňte tento článek sdílet s Vašimi přáteli.

Autor: Lucie Štěpánková

Minimalismus jde často ruku v ruce se zero waste. Je založen na filozofii “čím méně toho máte, tím jste šťastnější” a dokáže ulevit Vašemu domovu, peněžence i životnímu prostředí – a přesně proto ho v Zero Waste Life máme tak rádi. Kolik věcí máte ve všech šuplících, skříních a komodách Vašeho domova? A kolik z nich vlastně potřebujete a používáte? Minimalismus Vám pomůže objevit, že ke štěstí toho opravdu potřebujete jen málo. Že to zní fajn? Pojďte se s námi podívat na našich top 5 tipů na to, jak žít minimalisticky.

1. Přestaňte kupovat zbytečnosti

První krok k tomu, mít méně věcí, je zastavit proud, kterým se do našeho života věci valí. Nekupujte něco jen proto, že to “vypadá užitečně” a možná to jednou použijete. Nekupujte další obleční, kterého už máte plnou skříň jen proto, že je ve slevě. Nekupujte věci, které jste neměli v plánu kupovat. Žijeme ve světě, kde se nám často korporace založené na prodeji velkého množství méně kvalitních výrobků snaží vtlouct do hlavy, že čím toho nakoupíme, tím lepší bude náš život. A proto je impulzivním nákupům často těžké odolat – výsledek ale stojí za to. Minimalismus Vám přinese více radosti, než zbytečné krámy.

2. Co jste během roku nepoužili, to musí pryč

Nastavit si takové jednoduché pravidlo a projít všechny věci ve Vašem domě je často první věc, co udělat, když začínáte s minimalismem. Ta DVDčka, která se Vám pořád válí doma, i když DVD přehrávač už pět let nevlastníte? Ten kabát, který leží na dně skříně a má na sobě skvrnu od červeného vína? Těch třicet talířů, z nichž používáte pět? Proč jimi zabíráte místo, když Vám neslouží? DVDčka darujte někomu, kdo je používá a má je rád, kabát odneste do čistíny, nebo musí pryč a talíře zkuste třeba darovat charitativnímu obchodu. Snažte se pro co nejvíce věcí najít druhý domov, raději než je vyhodit do popelnice (protože to opravdu není moc zero waste) a buďte nekompromisní. Tady je několik tipů na to, co udělat se všemi zbytečnostmi ve Vašem domě:

• Darujte je někomu, kdo pro ně najde použití.
• Prodejte je online.
• Upravte nebo předělejte na něco užitečného.
• Darujte je charitě.
• Zrecyklujte.
• Až poslední možností by mělo být vyhození do popelnice.

3. Půjčovny a kamarádi jsou nejlepší přítel minimalisty

Občas se dostaneme do situace, kdy protřebujeme něco, co už nikdy nevyužijeme: kostýmy, šaty pro různé události, nebo třeba koření do kuchyňských experimentů. Raději, než vašim dětem kupovat karnevalové kostýmy, sobě slavnostní šaty na kamarádčinu svatbu, nebo knížku, kterou si pravděpodobně přečtete jednou a pak Vám roky bude sedět na poličce, rozhoďte sítě po přátelích. A pokud budete i tak neúspěšní, nezapomeňte na různé půjčovny a knihovny, díky nímž i ušetříte peníze.

4. Pro knihomoly…

Pokud milujete knížky tak jako já, tak se Vám těžko bude smiřovat s tím, že se nějakých musíte zbavit a další nekupovat. Za prvé, rozhodně se nezbavujte knih, o kterých víte, že je budete znova číst – o tom minimalismus není. Šance ale je, že máte doma spoustu titulů, které už nikdy nezvednete z poličky: a ty je třeba darovat nebo prodat antikvariátům. Co ale s novými knihami? Nezapomeňte využívat veřejné knihovny, a pokud i tam budete hledat neúspěšně, čtěte raději v elektronickém formátu: místo tisíce knih postačí jedna čtečka.

Není snad lepší mít dvacet knih, ke kterým se rádi vracíte, než dvě stě knih, které už znova neotevřete?

5. U nových věcí se soustřeďte na kvalitu

Jasně, i jako minimalisti budete občas potřebovat něco nového. Někoho jsem jednou slyšela říct, že nemá dost peněz na to, aby kupoval levné věci, a já nemohu než souhlasit. Když jsem se stěhovala na univerzitu, pořídila jsem si do sdílené kuchyně pár těch nejlevnějších a nejméně kvalitních hrnců, které se dají sehnat. Ty byly ale po jednom roce nepoužitelné a musela jsem si stejně koupit ty dražsí, kterým jsem se tak snažila vyhnout. Proto, když něco opravdu potřebujete, ujistěte se, že kupujete to, co Vám vydrží – protože stejně jako já, na levných věcech akorát proděláte peníze a vytvoříte zbytečný odpad.

Autor: Lucie Štěpánková

Možná právě se zero waste začínáte, nebo jste bezodpadoví veteráni. Každopádně jsme ale pro Vás všechny dali dohromady těchto 75 zero waste tipů, mezi kterými si každý najde to svoje! Pokud je pro Vás zero waste nové, nezapomeňte se taky podívat na naše články pro začátečníky: inspirujte se naší cestou k zero waste, zjistěte, jak začít, a vyhněte se těmto začátečnickým chybám.

1. Vždy noste po ruce svou nerezovou láhev na vodu…
2. … a látkovou tašku na nákupy.
3. „Bez brčka, prosím!“
4. Vyměňte papírové kapesníčky za látkové.
5. Pijte sypaný čaj místo sáčkového.
6. Na kávu s sebou si noste vlastní cestovní hrnek.
7. Přestaňte používat vatové tyčinky do uší, nebo je vyměňte za papírové místo plastových.
8. V přírodě sbírejte odpad, který tam zahodili ostatní.
9. Nakupujte z druhé ruky vše, co můžete.
10. Choďte do knihovny místo do knihkupectví.
11. Staňte se minimalisty.
12. Nevyhazujte, opravujte.
13. Přestaňte používat jednorázové baterie, nebo je alespoň vyměňte za dobíjecí.
14. Vařte!  A na cestu šup s sebou do krabičky.
15. Jako dárky kupujte zážitky, ne věci.
16. A ty dárky, co koupíte balte do látky, recyklovaného papíru, nebo starých novin.
17. Odličujte se pratelnými tampóny…
18. … a přírodním olejem (kokosovým, jojobovým, nebo argonovým…).
19. Jezte více zeleniny, protože ta je bez obalu všude!
20. Choďte.
21. Jezděte na kole…
22. … nebo na koloběžce.
23. Používejte veřejnou dopravu.
24. Nevěřte všem firmám, které říkají, že jsou ekologické, a vždy si o nich vyhledávejte informace z nezávislých zdrojů.
25. Nekupujte rychlou módu.
26. Neperte poloprázdné pračky…
27. …a snižte teplotu, na kterou perete.
28. Zkuste si vyrobit vlastní ústní vodu (300ml vody + lžička jedlé sody + éterické olejíčky).
29. Vyměňte sprchové gely za stará dobrá mýdla.
30. Vykašlete se na fast foody a dejte si slow food.
31. Kompostujte.
32. Pěstujte si vlastní potraviny – i kdyby jen bylinky v květináči.
33. Vyhněte se neekologickým trendům jako plastové dekorativní květiny.
34. Vše nakupujte lokálně.
35. Vypojujte notebook ze zásuvky, když je nabitý.
36. Nakupujte v bezobaláčích.
37. Nakupujte na farmářských trzích.
38. Nenakupujte impulzivně.
39. Vyměňte tradiční menstruační produkty za menstruační kalíšek.
40. Na nákupy si noste svoje látkové pytlíky.
41. Vyhněte se palmovému oleji…
42. … a hovězímu masu.
43. Neperte zbytečně čisté oblečení.
44. Nepoužívané věci, kterých se chcete zbavit, prodejte nebo darujte.
45. Pijte vodu z kohoutku.
46. Místo limonád odšťavňujte.
47. Používejte recyklovaný toaletní papír.
48. Vyměňte krémy v plastových tubičkách za univerzální pleťové oleje.
49. Zmrzlinu si objednávejte v kornoutu, ne v kelímku.
50. Čistěte roztokem octa v rozprašovací lahvičce.
51. Na odolné skvrny použijte jedlou sodu.
52. Místo tekutých šamponů používejte tuhé…
53. Nebo zkuste metodu „no-poo“ a na šampon se vykašlete.
54. Jako deodorant používejte jedlou sodu.
55. Pokud se holíte, vyměňte holítko za kovovou žiletku…
56. … a pěnu na holení za kokosový olej nebo mýdlo.
57. Alobal a potravinářskou fólii vyměňte za voskované ubrousky.
58. Kuchyň si vybavte bez plastových pomůcek a krabiček.
59. Nevařte na teflonu (může po nějaké době začít vylučovat toxické chemikálie).
60. Vyrobte si vlastní mandlové/kokosové/sojové/ovesné/makové… mléko. Mandle (nebo jinou ingredienci) nechte změknout ve vodě, rozmixujte a přeceďte přes kapesník.
61. Místo jednorázových platových propisek používejte doplňovací pera a tužky.
62. Při cestování si balte vlastní svačiny, především do letadla.
63. Nakupujte oblečení z přírodních materiálů – syntetická vlákna jsou taky plast!
64. Když nakupujete online, požádejte o alternativu balení bez plastu (krom našeho eshopu, tam je eko balení samozřejmostí!)
65. Nechávejte si sklenice od džemu, okurek, atd… a nakupujte do nich v bezobalových obchodech.
66. Místo kapslových kávovarů si pořiďte french press.
67. Digitalizujte, co se dá: poznámky do školy, dokumenty, účty…
68. Tropické prázdniny jednou za čas vyměňte za výlety po tuzemsku.
69. Než v bytě zapnete topení, zkuste si na sebe nejdříve vzít svetr a teplé ponožky.
70. Pozorujte, kolik odpadu momentálně produkujete a zjistěte, v jaké oblasti máte největší prostor pro zlepšení.
71. Recyklování berte jako poslední možnost, většina vytříděného odpadu se totiž vůbec nezrecykluje.
72. Buďte příkladem ostatním: sdílejte svou zero waste cestu s přáteli a rodinou. Kdo ví, koho můžete inspirovat.
73. Nevyhazujte plně funkční věci, jen abyste je nahradili ekologickou alternativou. Nejdříve dopoužívejte, co máte, a pak teprve kupujte bezodpadovou náhradu.
74. Nezapomeňte, že ať Vám dáme sebevíce tipů, je na Vás vybrat si ty, které sedí do Vašeho životního stylu a které jsou užitečné pro Vás
75. A v neposlední řadě nezapomeňte sledovat náš blog pro spoustu dalších zero waste tipů!

Autor: Lucie Štěpánková

Vítejte u dalšího nového receptu v naší sekci Zelené recepty do zero waste kuchyně! Dnes jsme si pro Vás připravili recept na ekologičtější variantu jednoho z mých oblíbených dezertů: cheesecaku. Spousta dortů a dezertů se dá jednoduše vyrobit bez odpadu. Pokud jste ale milovníci cheesecaku, tak to máte trochu složitější. Smetanový sýr, ze kterého se vyrábí, neseženete bez plastového obalu a pokud ho koupíte v kavárně, nebo cukrárně, pak tyto obaly byly pravděpodobně stejně použity. Proto jsme pro Vás dali dohromady tento recept na zero waste cheesecake, který si můžete udělat sami doma, bez plastových obalů i bez mléka (čímž snižujete Vaši spotřebu odpadu i skleníkových plynů – což je super!).

Co se týče kuchyňského vybavení, ujistěte se, že máte k dispozici mixér, který si dokáže poradit s ořechy a dortovou nebo koláčovou formu. Všechny ingredience byste měli bez problému sehnat v bezobalovém obchodě, nebo i bez něj (pokud máte k dispozici prodejnu oříšků, kde Vám je dají do vlastního obalu). V tomto receptu měřím většinu ingrediencí na hrnky (jeden hrnek počítám jako 250ml).

Na korpus si připravte:

• 1 hrnek vypeckovaných datlí
• 2 hrnky mandlí
• Špetku soli

NEBO (pokud se bojíte o motůrek vašeho mixéru a ve vašem bezobaláči seženete sušenky)

• 200g sušenek
• ¼ hrnku kokosového nebo řepkového oleje

Na náplň budete potřebovat:

• 2 a ½ hrnku kešu
• ½ hrnku bio medu nebo agávového sirupu
• ¼ hrnku kokosového nebo řepkového oleje
• ½ hrnku citronové šťávy
• ¼ hrnku vody
• Špetku soli

Kešu v misce zalijte vroucí vodou a nechte alespoň 3 hodiny změknout, jakmile budou nasáknuté a měkké, můžete začít připravovat korpus. Datlovo mandlový korpus vyrobíte tak, že tyto dvě ingredience společně se špetkou soli a případně lžící vody rozmixujete a směs zarovnáte na dně dortové formy. Pokud vyrábíte korpus ze sušenek, zavřete je do látkového pytlíku a rozbijte na drobky paličkou či válečkem, prášek pak smíchejte s olejem a zarovnejte na dně formy.

Pro přípravu náplně smícháme kešu, med/sirup, olej, citronovou šťávu, vodu a sůl v mixéru a mixujeme, dokud nevznikne krém. Pokud máte méně výkonný mixér, přidejte během mixování ještě trochu vody dle potřeby. Výsledný krém nalijte na korpus a nechte v lednici zatuhnout alespoň 6 hodin, ale ideálně přes noc. Zero waste cheesecake servírujte s čerstvým ovocem.

Autor: Lucie Štěpánková

Zítra je tu zase svátek lásky Valentýn. Ale ať už máte na Valentýna u sebe svou drahou polovičku, nebo plánujete stereotypně koukat na romantické filmy, plakat a sníst kilo zmrzliny, měli nezapomeňte také nějakou tu lásku ukázat i sami sobě. Co třeba zrelaxovat v improvizovaných domácích lázních? A jasně, jde to i zero waste. Připravili jsme pro Vás nápady na několik kosmetických produktů, které si pro tuto příležitost můžete vyrobit sami doma, bez odpadu. A ty Vaše zero waste domácí lázně jsou na světě!

Koupelové bomby

Díky obchodům jako Lush jsou koupelové bomby dostupné i bez obalu. Problémem ale bývá jejich cena, která se může vyšplhat skoro na 200Kč za jednu koupel. Naštěstí je tu způsob, jak si je vyrobit doma za mnohem nižší cenu a stále zero waste.

Budete potřebovat:

• 1 hrnek jedlé sody
• ½ hrnku kyseliny citronové
• 1 čajovou lžičku éterického oleje (pro správnou relaxaci doporučuji levandulový!)
• 1 lžíci vody

Pokud chcete, aby Vaše koupelové bomby byly ještě lepší, můžete přidat i následující ingredience:

• Sušené bylinky či květy
• Citronovou kůru
• ½ hrnku himalájské soli
• Přírodní oleje, jako arganový nebo jojobový

Do mísy přidejte jedlou sodu a kyselinu citronovou (a bylinky i sůl, pokud používáte). Ve vedlejší nádobě smíchejte všechny tekuté ingredience a pomalu je vlijte do mísy se sodou a kyselinou. Nepřestávejte míchat, zatímco budou ingredience bublat. Pokud je třeba, můžete přidat více vody. Výslednou směs vložte do silikonových formiček na muffiny a nechte 24h zatuhnout při pokojové teplotě. Z tohoto množství směsi by jste měli vyrobit cca 6 bomb.

Obličejová maska

Nebyly by to zero waste domácí lázně bez doma vyrobené pleťové masky. Na internetu na ně najdete stovky a tisíce receptů, žádnou jsem si ale neoblíbila tolik, jako tuto masku z lněných semínek, která stahuje póry a sjednocuje tón pleti. Jednoduše smícháte lžíci rozemletých lněných semínek (to zvládnete i sami doma v mixéru) s třemi lžícemi vody a necháte 15-20 minut v ledničce. Až Vaše maska nabyde vajíčkovité konzistence, je čas ji nanést na obličej, nechat působit 20 minut smýt vlažnou vodou.

Tělový peeling

Káva se v kosmetických přípravcích používá spousty let, a tak na ni ani my nesmíme zapomenout: uděláme si kávový tělový peeling, který zjemní a zpevní Vaši pokožku.

Na cca 4 použití budete potřebovat:

• ½ hrnku mleté zrnkové kávy
• ½ hrnku třtinového cukru
• ¼ hrnku kokosového oleje

Rozehřejte kokosový olej a všechny ingredience smíchejte dohromady. Jemně vmasírujte do pokožky po celém těle a opláchněte teplou vodou. Zbytek skladujte v uzavřené nádobě v lednici.

Peeling na rty

Peelingy na rty seženete i v obchodech, často ale nejsou zero waste a jsou oceňované stejně šíleně, jako koupelové bomby. A proto si pro naše domácí lázně vyrobíme vlastní.

Potřebujeme:

• 1 lžičku mleté zrnkové kávy
• 1 lžičku medu (ujistěte se, že je bio a ekologický, ne ze supermarketu)

Je to tak jednoduché: jen smícháme tyto dvě ingredience, směs můžete používat klidně každý den, jen ji napomeňte skladovat v ledničce!

Tak a šup relaxovat, to jsou všechny naše oblíbené recepty pro zero waste domácí lázně. Dejte nám vědět, jaké z nich vyzkoušíte a jak se Vám líbí!

Autor: Lucie Štěpánková

Takže vy jste začali žít zero waste, co ale Vaši domácí mazlíčci? Mohou i oni být zero waste? A jak na to? Mě to také zajímalo, ale moje zkušenosti s domácími mazlíčky jsou limitovány na morčata a křečky. Jak potom mohu radit někomu, kdo má doma psa, nebo kočku? Proto jsem byla nadšená, když jsem se na spolupráci ohledně tohoto tématu domluvila s Terezou Bořilovou, která vede bezobalový koutek PesPotěší v obchodě DOGG. Společně jsme daly dohromady několik častých otázek na téma domácích mazlíčků a odpovědi na ně, každá ze svého pohledu a zkušenostmi s různými domácími mazlíčky.

Zvažuji, že si domácího mazlíčka pořídím. Jaká zvířata jsou nejlepší pro někoho, kdo žije zero waste a snaží se být co nejekologičtější?

Terka: Na tuhle otázku mám odpověď, které se sama nedržím. Nejvíce zero waste, je nemít mazlíčka žádného ? Každé zvíře určitým způsobem planetu zatěžuje. Pokud vám záleží na nulové stopě, ale bez mazlíčka si nedovedete představit život tak jako my, držte se toho, ze čím menší tím lepší ? A ještě jedna věc mě napadá. Pokud jste vegetariáni nebo vegani, pořiďte si mazlíčka, který od přírody také maso nepotřebuje. Pes ani kočka nejsou na takovou stravu stavění a bohužel se množí případy, kdy to zvíře odneslo zdravotně ?

Lucka: To, že žádní domácí mazlíčci jsou nejekologičtější domácí mazlíčci je smutná pravda. Souhlasím s tím, že pro vegany a vegetariány bych kočku ani psa nedoporučila, počítejte s tím, že narozdíl od lidí jsou tato zvířata masožravci. Nejen, že pokud jim maso dávat nebudete, tak jim hrozí zdravotní obtíže, ale také myslete na sebe a to, jestli by jste byli v pořádku s tím, jim to maso případně kupovat. Ale všem, nejen vegetariánům a veganům, určitě doporučuji zvířátka jako králíky a morčata. Ti jsou podle mě nejekologičtější volbou, pokud domácího mazlíčka chcete a je s nimi i spousta srandy. Můj malý bratranec má třeba králici Marka (jo, vážně) a ta se v podstatě chová jako taková kočka: skáče po parapetech, lidem do klína i do koše… :-D. A v neposlední řadě nezapomeňte na to, kde si mazlíčka seženete. Já bych především doporučila adoptovat z útulku, raději než utrácet tisíce na mazlících “s papírama“.

Jaké mám možnosti ohledně nakupování jídla pro mého mazlíčka?

Terka: Pokud mazlíčkovi vaříte nebo žere jen zeleninu, mate to dost snadné. Můžete mu nakupovat stejně jako sobě. Pokud potřebuje speciální krmivo, pár možností je. U nás v PesPotěší máme na váhu granule pro psy i kočky, mražené a zavařované maso ve vratném skle, pamlsky na váhu. Zrní pro hlodavce a papoušky se dá koupit třeba v Hornbachu, mají také na váhu.

Lucka: Jelikož moje zkušenost se týká především morčat, tak se budu soustředit na ně a ostatní hlodavce. Jak už zmínila Terka, v některých obchodech seženete zrní na váhu. Nezapomeňte ale, že jim samozřejmě můžete kupovat spoustu čerstvého ovoce a zeleniny, nebo se s nimi podělit, když si děláte salát. Ještě jsem neviděla morče, které by nezbožňovalo třeba slupky od okurky. A pokud máte zahradu, pak mu určitě sušte vlastní seno.

Kde najdu recepty, pokud chci svému mazlíčkovi vařit vlastní jídlo?

Terka: Úžasná je třeba kuchařka Neštěkej a jez! - najdete v ní recepty, které můžete jíst jak vy, tak váš pes. Takové kuchařky určitě budou existovat i pro jiné mazlíčky ?

A co hračky? Můj pes je vždy za pár dní roztrhá…

Terka: Hračky existují dost odolné, třeba v Becu mají hračky z rýžových slupek (odpad z rýžových farem). Ty jsou opravdu odolné, a navíc se nejedna o plast. Jinak my občas koupíme v sekáči nějakého “jetého” plyšáka, na kurtech nám dávají ohrané tenisáky a největší hračka je třeba polínko ukradené od kamen ?

A co sbíráni psích exkrementů, na to přece nemohu použít látkový pytlík, ani to nechat na ulici!

Terka: Za mě je nejlepší venčit v přírodě a neuklízet. Ale to ve městě bohužel nejde. Někdo používá reklamní letáky, nebo různé obaly co se mu objevily doma. Já jsem v tomhle cíťa. V obchodech, jako je třeba Beco, najdete dva druhy pytlíků. Rozložitelné, co se hází do komunálu a na skládce se rychle rozloží. A druhé kompostovatelné. Na ty je potřeba extra kompost a nesmíte s tím pak hnojit zeleninu. Vznikne z toho kompost ideální třeba na přihnojení stromů.

Lucka: Jako člověk, co celý život žije ve městě, nemohu víc zdůraznit, aby jste prosím prosím sbírali, i když to znamená používat jednorázové papírové pytlíky. Ty často na sídlištích najdete i u košů, takže si je nemusíte sami kupovat, což je super!

Když už jsme u psích zažívacích funkcí, co moje kočka? Jak na zero waste kočičí záchod?

Terka: Někdo používá obyčejný písek, někdo piliny: ty se pak dají také kompostovat. Kočku nemáme, takže vlastní zkušenost bohužel nemám.

Jak u mazlíčků řešit bezodpadovou hygienu, jako třeba psí šampony?

Terka: U nás máme šampony jak tuhé, tak tekuté na váhu i do vlastních obalů. Ten je pro psy a kočky. Doporučuji nekoupat moc často. Naši psi se v létě koupou venku v čemkoliv, co teče a v zimě maximálně dvakrát, když se opravdu hodně zašpiní. Jinak je jen otíráme vlhkým hadrem. Kromě šamponu je důležitá i třeba pasta na zuby a krém na tlapky s čumáček. To vše u nás v PesPotěší dostanete do vlastního ?

Kde shánět stelivo do klecí pro hlodavce, nebo jak jej mohu nahradit? A co dávat do klece papoušků, místo novin a papírových utěrek?

Terka: Nemám zkušenost s hlodavci a papoušky, ale moje mamka má ježka. Fakt. A tomu se do klece dávají takové ty jednorázové čůrací podložky. No děs. Když ho hlídáme, tak mu tam dáváme normálně látkovou plenu, nebo pratelnou nepropustnou podložku. A kdybych potřebovala piliny, zkusila bych se zeptat nějakého truhláře, určitě je vyhazují.

Lucka: Přesně tento systém s pratelnými plenami jsem slyšela lidi zmiňovat i pro papoušky, místo novin co se do klece dávají obyčejně. Berte ale v potaz, že praní těchto plen také stojí energii a vodu. Pokud tedy můžete někde v kanceláři, nebo od známých, sehnat použité noviny, které by stejně jinak letěli do koše, tak zvažte, jestli by třeba nebylo ekologičtější použít ty, než prát ty látkové pleny. Hodně to asi záleží také na tom, jak často byste noviny nebo plenu měnili. No a co piliny? Pokud máte jako já v rodině nějaké kutily, pak si o ně řekněte u nich, protože jich určitě mají plnou dílnu. Zkuste se tedy poptat ve svém okolí, protože takto ušetříte nejen plast, ale i peníze.

Autor: Lucie Štěpánková 

Úspěšně aplikujete zero waste do Vašeho domova, ale co Vaše strava? Jak aplikovat principy zero waste a ekologického žití na ni? V dnešním článku proberme to, kolik skleníkových plynů se vyprodukuje při výrobě jednotlivých druhů potravin a jaké z těchto plynů jsou nejškodlivější. V potaz budeme brát jak ty, které jsou vyprodukovány transportem produktů, tak ty, co vzniknou při výrobě samotné potraviny. Zajímá vás takovýto druh

Všechny naše argumenty samozřejmě zakládáme na vědeckých výzkumech a reportech od organizací jako OSN. Žádná čísla ani informace si samozřejmě nevymýšlíme a rovněž nebereme v potaz výzkumy financované jednou ze zainteresovaných stran. Pro tento článek jsme konkrétně používali především dva zdroje: studii z Oxfordské univerzity o redukci enviromentálního dopadu protravin a tento článek o tom, jaké dopady má metan na životní prostředí.

Krávy, metan a co je s nimi v nepořádku

Věděli jste, že potravinou, která produkuje skleníkové plyny nejvíce, je hovězí maso? Jediná 150g porce do ovzduší vypustí průměrně přes 15kg skleníkových plynů. Proč je ale hovězí maso zdaleka nejhorší? To proto, že zažívací trakt krav produkuje obrovské množství metanu. Ten naši atmosféru ohřívá až 86 krát více, než oxid uhličitý, má ale jednu zajímavou charakteristiku. Na rozdíl od oxidu uhličitého, který v naší atmosféře zůstává stovky až tisíce let, se metan po deseti až dvaceti letech rozloží. V tu chvíli z něj ale vznikne přesně ten oxid uhličitý, který v atmosféře zůstane staletí či milénia. Je tedy ve výsledku více škodlivý, jelikož po několik let škodí výrazně, načež ještě po stovky až tisíce let průměrně.

Když ale chov krav produkuje metan, tak ani sýry, ani mléko nebudou moc ekologické, ne? Dva plátky sýra vyprodukují skleníkových plynů okolo 1 kilogramu, a jedna malá sklenička mléka přes 600g. To nezní tak špatně, ne? Porovnejme toto číslo ale s jednoduše dostupnými alternativami mléka: necelých 240g pro rýžové mléko, 200g pro sójové, 180g pro ovesné a 140g pro mandlové. Konzumací rostlinné alternativy mléka tudíž můžete vyprodukovat až méně než čtvrtinu skleníkových plynů oproti mléku kravskému. A to už za zvážení stojí, ne?

Místo hovězího vejce či fazole

Když tedy hovězí není dobrá volba, co ostatní masa? Ta jsou v porovnání s ním rozhodně k životnímu prostředí shovívavější, ale na rostlinné bílkoviny nemají. Vytvořili jsme na toto téma tento graf, pro lepší znázornění. Hovězí tedy produkuje 5,5x více skleníkových plynů než kuřecí, 18x více než vejce a 150x více, než fazole! Vyměňte tedy na grilovačce hovězí burger za fazolový, nebo alespoň kuřecí, jestli Vám tato čísla vyrazila dech tolik, jako nám.

A čeho se napít?

Když ale opustíme svět živočišných potravin a podíváme se na rostlinné, i tady najdeme nějaké oblasti, nad kterými by stálo za to zauvažovat. Ve světě alkoholu zkuste nahradit pivo (700g skleníkových plynů na půllitr), za víno, které plynů produkuje méně, než polovinu. Ranní kávu, při které se produkuje 425g skleníkových plynů na šálek, zkuste občas vyměnit za šálek černého čaje, který je k ovzduší desetkrát přátelštější. Naopak z tohoto aspektu často démonizovaná avokáda, a nebo výrobky ze sóji, jsou na tom daleko lépe, než ostatní potraviny, o kterých jsme se již zmiňovali.

A co teď? Jak s těmito informacemi naložit? Příště, až budete nakupovat potraviny, nebo si objednávat jídlo v restauraci, mějte tato čísla na paměti a začněte jednou ekologičtější volbou. A v neposlední řadě, berte v potaz zdroj vašich potravin. Pro tento článek jsme zvažovali průměr mezi tou nejveselejší kravičkou na pastvě na jižní Moravě a tou, která je zavřená v maličkaté kleci a krmená krmnou sójou a kukuřicí z vykácených deštných pralesů. Pokud jste přesvědčeni, že se bez nějaké potraviny neobejdete, přikloňte se na tu ekologičtější a etičtější stranu spektra, raději než k masové produkci dostupné v supermarketech. A že ve světle těchto informací chcete začít jíst více rostlinných jídel? Pak nezapomeňte sledovat naši novou rubriku se zero waste recepty, která se brzy takovými jídly bude hemžit!

Autor: Lucie Štěpánková

V novém roce jsme se na náš blog rozhodli přidat novou sekci zelené recepty do bezodpadové kuchyně. Pokud tedy stejně jako my chcete omezit svou uhlíkovou stopu a jíst jídla, které spotřebovávají méně vody a plochy, pak je toto ta pravá sekce pro Vás. A na čem tyto informace o vlivu na životní prostředí zakládáme? Převážně na této studii provedené minulý rok na Oxfordské univerzitě.

A dnes začneme jedním z mých nejoblíbenějších receptů vůbec: veganské makarony se sýrem, ideální do chladných zimních dnů. My ale takzvaný americký „mac and cheese“ poupravíme tak, aby byl dobrý pro vaše zdraví i naše životní prostředí. Neočekávejte nízkokalorický recept, nebo minimum tuků a sacharidů. Na co se ale můžete těšit je zdaleka nejzdravější verze tohoto pokrmu s tuky i sacharidy z těch správných zdrojů. Základní recept navíc nezabere déle, než půl hodiny!

K tomu ještě přidáme několik způsobů, jak si toto skvělé jídlo můžete vylepšit, další dvě varianty najdete pod základním receptem.

Proč budeme vařit vlastní rostlinnou alternativu sýra?

Asi Vás nepřekvapí, že sýr není úplně tou nejzdravější potravinou pod sluncem. Věděli jste ale, že ani pro naše životní prostředí není to pravé ořechové? Výroba 150g sýra vypustí do ovzduší bezmála 5kg skleníkových plynů (to je jako ujet v průměrném benzínovém autě 20km) a spotřebuje 1133 litrů vody (jako by jste se 2 hodiny a 20 minut sprchovali). Pro srovnání můžeme použít třeba jednu z nejběžnějších rostlinných ingrediencí: bramboru. Vypěstování 1kg brambor skleníkových plynů vyprodukuje 0,22kg (jako byste v průměrném benzínovém autě ujeli necelý kilometr). Ale ať jste se mezi všemi těmi čísly ztratili, nebo ne, a ať jste velkým fanouškem rostlinných jídel, nebo se s nimi poprvé setkáváte, proč nevyzkoušet tuto rostlinnou alternativu sýra a Vaší dnešní večeří pečovat o životní prostředí?

Na dvě porce si připravíme:

• 200-250g těstovin v suchém stavu, nejlépe makarony, vrtulky nebo kolínka (V bezobalových obchodech často najdete kukuřičné těstoviny, které, dle mého gusta, do tohoto receptu sedí nejlépe. Můžete ale použít i obyčejné pšeničné, nebo bezlepkové.)
• 200g brambor (cca jedna střední brambora).
• 75g mrkve (cca jedna malá mrkev).
• ¼ cibule
• 1 stroužek česneku
• 40ml rostlinného oleje (doporučuji řepkový, ale cokoli seženete ve skle či bez obalu poslouží).
• 60ml vody
• 1 lžička citronové šťávy
• 15g lahůdkového droždí (Tato ingredience bohatá na bílkoviny a vitamín B je dostupná ve většině bezobalových obchodů a zdravých výživ. Našemu „sýru“ dodá správnou sýrovou chuť, pokud Vám tedy výsledný produkt připadá nedostatečně sýrový, zkuste přidat trochu více tohoto droždí.)
• Špetka soli

Bramboru, mrkev a cibuli nakrájíme a vaříme do změknutí (pozor, aby opravdu i mrkev byla pěkně měkká). Mezi tím můžeme uvařit těstoviny. Brambory, mrkev a cibuli vložíme do mixéru, přidáme česnek, olej, vodu, citronovou šťávu, lahůdkové droždí a sůl a rozmixujeme, než se nám vytvoří krémová sýrová omáčka. Pokud máte slabší mixér, přidejte více vody. Ochutnejte a případně dosolte, nebo přidejte lahůdkové droždí. Smícháme s těstovinami a podáváme horké. Můžete posypat petrželkou, nebo jinými bylinkami.

Vylepšená varianta číslo 1: Zapečené veganské makarony se sýrem

Na tuto variantu budeme potřebovat ještě:

• 2 lžíce strouhanky
• 1 lžíci lahůdkového droždí
• ½ lžičky papriky (ideálně uzené, ale sladká postačí)

Makarony se sýrem vložíme do zapékací misky, vedle si smícháme strouhanku, lahůdkové droždí a papriku a směsí posypeme. Pečeme 20 minut na 180 stupňů.

Vylepšená varianta číslo 2: Veganské makarony se sýrem po mexicku

Na tuto variantu si navíc připravíme:

• Půl hrnku fazolí (černé nebo červené jsou nejlepší)
• Čtvrt hrnku kukuřice
• Chilli a koriandr dle chuti

Do výsledného „mac and cheese“ přidáme tyto čtyři ingredience a smícháme, jen s chilli buďte opatrní!

Autor: Lucie Štěpánková