Kuchyně bez odpadu

 

Zpět na seznam kategorií

 

6 rad, jak omezit plýtvání jídlem

Plýtvání jídlem je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti. Více než třetina všech vyprodukovaných potravin na světě se vyhodí, což představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí. Velkou část potravin, které končí v popelnicích, mají přitom na svědomí domácnosti. Co tedy může udělat každý z nás, abychom zbytečnému plýtvání jídlem zabránili?

1. Nakupujte s rozmyslem

Základem je nenakupovat více, než zvládnete sníst, to asi každý ví. Někdy může být ale těžké odhadnout ideální množství, proto zkuste nejprve vypozorovat, jaké potraviny nejčastěji vyhazujete.

Než se vydáte na nákup, zkontrolujte také zásoby ve spíži a lednici. Sepište si, co vám chybí a co potřebujete dokoupit, naplánujte si, co budete v příštích dnech jíst, a podle toho si vytvořte nákupní seznam.

Místo velkých týdenních nákupů choďte radši častěji na menší nákupy a průběžně dokupujte potřebné potraviny, například čerstvé ovoce, zeleninu a pečivo.

2. Potraviny správně uskladněte

Díky správnému skladování vám potraviny vydrží mnohem déle. Mouku, rýži a další suché potraviny skladujte v uzavíratelných dózách, které je ochrání před moly. Chleba zabalte do utěrky, která pohltí vlhkost a zabrání vzniku plísně. Také je dobré vědět, jaké ovoce a zeleninu skladovat v lednici a jakým druhům naopak bude lépe při pokojové teplotě. Věděli jste například, že rajčatům chlad příliš nesvědčí? Banány zase vylučují látky, které urychlují zrání ostatního ovoce v jejich blízkosti.

TIP: Na stránkách Zachraň jídlo najdete skvělý návod na správné skladování potravin.

ello-AEU9UZstCfs-unsplash-2048x1423 

 

3. Rozlišujte „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“

Datum minimální trvanlivosti potravin garantuje určité vlastnosti a kvalitu výrobku. Trvanlivé potraviny, jako je rýže nebo těstoviny, proto bez obav můžete konzumovat i po tomto datu. Naopak po uplynutí data „spotřebujte do“, například u masa a mléčných výrobků, už mohou být potraviny zdraví škodlivé. Vždy je tak před případnou konzumací zkontrolujte.

4. Zbytky využijte a zpracujte

Naučte se co nejvíce využít všechny zbytky z kuchyně! Z odkrojků zeleniny včetně slupek si můžete udělat domácí zeleninový vývar, z natě od mrkve například pesto. Zbytky z kuchyně můžete použít také na výrobu domácích osvěžovačů vzduchu. A potraviny, které nestačíte spotřebovat, můžete různě zpracovat, aby déle vydržely – zamrazením, sušením, fermentováním, zavařováním… možností je spousta.

Uvařili jste toho moc? Co nesníte, uložte do boxu na jídlo a vezměte si s sebou druhý den do práce nebo zamrazte na horší časy, až se vám nebude chtít vařit. Nejenže tím zabráníte plýtvání jídlem, ale také si usnadníte život.

5. Dejte šanci „ošklivkám“

Spousta z nás si v obchodě vybírá pouze ty nejhezčí kousky ovoce a zeleniny. To ale znamená, že ty méně estetické si nikdo nekoupí a putují tak do popelnic, což je velká škoda, protože jsou většinou úplně v pořádku co se chuti a nutričních hodnot týče. Tak až příště vyrazíte na nákupy, zkuste zachránit nedokonalé kousky. Můžete si z nich připravit třeba smoothie nebo je odšťavnit. Víte, že například z přezrálých nahnědlých banánů si můžete upéct výborný banánový chlebíček?

6. Kompostujte

Ani slupky z ovoce a zeleniny a další zbytky, které jinak nevyužijete, nemusíte vyhazovat do koše. Kompostováním získáte výborné hnojivo pro vaše rostliny. A díky vermikompostéru můžete kompostovat i v bytě! O výhodách vermikompostéru si můžete přečíst více v tomto článku.

lenka-dzurendova-FTCQPjPfFS4-unsplash-2048x1365

Pokud se chcete do boje proti plýtvání jídlem zapojit i mimo svou domácnost, můžete vyzkoušet také dumpster diving – vybírání kontejnerů s (většinou stále jedlými) potravinami u supermarketů. Skvělá je také aplikace Nesnězeno, prostřednictvím které můžete od restaurací se slevou odkoupit jídla, která se ten den neprodala a skončila by jinak v popelnici.

 
  
Autor: Markéta Žůrková
Proti škůdcům ve spíži se dá bojovat i bez chemie

V našich domácnostech se velmi často vyskytuje nechtěný a nežádoucí hmyz. Proti jeho výskytu se dá bojovat i bez chemických prostředků, ekologickým způsobem.

Prevence

Rozhlédněte se po své domácnosti a především v těch místech, kde se hmyz vyskytuje nejčastěji a utěsněte všechny prasklinky, otvory a přístupové cesty.

Pravidelně uklízejte police a všechna místa, kde se vyskytují potraviny. Pach z jídla odstraníte roztokem připraveným z jednoho dílu octa a jednoho dílu vody. Smíchejte je v nádobce a používejte při úklidu.

Odpady můžete vyčistit směsí jedlé sody a octa v poměru 1:1. Nechte působit 5 minut a následně přelijte vroucí vodou.

Pro skladování odpadu používejte vzduchotěsné nádoby, které uzavírejte víkem.

Nikde nenechávejte volně ležet rozbalené a nezakryté potraviny nebo drobky z nich.

Kontrolujte svůj dům proti vlhkosti, hmyz ji miluje.

Skladování potravin

Všechny potraviny skladujte ideálně v uzavíratelných nádobách. Víka by měla k nádobám těsně přiléhat. Mouky, obiloviny, cukr, ořechy nebo semínka ukládejte na temná místa. Každou nádobu, před tím, než do ní umístíte potraviny, pečlivě umyjte a nechte vyschnout. Nemíchejte staré a nové potraviny dohromady.

Pomocníci proti hmyzu

V domácnosti se velmi často vyskytují mravenci, mouchy nebo ovocné mušky. Jak si tedy s nimi poradit?

Mravenci nemají rádi skořici a kávovou sedlinu. Umístěte tyto suroviny na potenciální vstupní místa. Také je můžete nasypat na tácek do skříněk, kde se vyskytují potraviny.

Na mouchy vyzkoušejte eukalyptový olej. Několik kapek nakapejte na savý hadřík a ten umístěte tam, kde se mouchy vyskytují nejvíce.

Ovocné mušky odradíte drcenými listy máty umístěnými do míst, kde se vyskytují nejvíce. Také pomůže trochu jablečného octa umístěného do sklenice. Tu zadělejte plastovou fólií a propíchejte do ní malé otvory.


 

Autor: Marika Horáková

Ekologické hnojení a zero waste

Už naše babičky využívaly různé zbytky z kuchyně pro výrobu levného a ekologického hnojiva. Co a na co používat? Nechte se inspirovat níže uvedenými tipy.

  1. Kávová sedlina – dá se používat několikrát do roka tak, že ji, vysušenou vsypete do hlíny ke květinám. Při přesazování květin ji můžete smíchat se substrátem. Zvýší tak podíl organického obsahu a zlepší drenážní vlastnosti hlíny. Uvítají ji i záhony s azalkami nebo oleandrem. U pokojových rostlin ji používejte pouze 2x ročně. Na venkovní záhony ji můžete nasypat 4x za rok.
  2. Slupky z jablek – umístěte je na dno květináče. Jak se postupně rozkládají, podporují mikrobiální procesy, které se odehrávají v květináči. Blokují odvod vody, tak pozor na přelévání.
  3. Voda z vaření – nesmí však být slaná. Využít se dá voda ze zeleniny, brambor (tu uvítají afrikány) a dokonce i z rýže (ta udělá dobře kolopejkám). Pěstujete-li doma okrasné palmičky a dracény, zalijte je občas vodou z čočky.
  4. Skořápky z vajec – usušené a jemně nadrcené. Vsypat je můžete do půdy, kde pěstujete rajčata, papriky nebo lilky. Do půdy uvolní vápník. Použít je můžete i na vápnění trávníku, jemně rozemleté.
  5. Jak na mšice – pomůže zředěný odvar z tabáku, kterým opakovaně stříkejte listy. Dalším šikovným pomocníkem je výluh ze slupek cibule. Ty nechte louhovat 4 dny, následně přelijte a nalijte přímo do hlíny.
  6. Popel ze dřeva ocení česnek, ale i celá zahrada.
  7. Banánové slupky – nakrájíme na menší kousky, zalijeme vodou a necháme louhovat, ve tmě, 2-3 dny. Výluh lze použít pro zálivku pokojových rostlin. Dodá jim vápník, fosfor a draslík.

Šikovným pomocníkem pro výrobu ekologického hnojiva je vermikopostér. Nejen, že si doma vyrobíte přírodní hnojivo, ještě zužitkujete biologický odpad. Že bydlíte v paneláku? Ale to vůbec nevadí. Vermikompostér si můžete pořídit i do panelákového bytu.

Další inspirace


 

Autor: Marika Horáková

I zbytky z kuchyně můžeme využít

Některé zbytky z kuchyně můžeme využít jako hnojivo pro naše pokojové rostliny. Nemusíme si tak pořizovat žádné chemické přípravky a navíc využijeme to, co bychom jinak, bez užitku, vyhodili. Šikovnými pomocníky jsou v tomto případě třeba kávový logr nebo slupky od banánů a dalších druhů ovoce nebo zeleniny. Doma si můžeme připravit ekologické a navíc levné hnojivo, které bude našim květinám prospívat.

Logr z kávy nevyhazujte

Někdo používá kávový logr k domácí péči o tělo. Tvoří totiž skvělou součást tělového peelingu. Ne každý však ví, že také prospívá našim květinám. Těm dodá hořčík, fosfor, dusík, měď a draslík. Pokud smícháme trochu kávové sedliny se substrátem a vzniklou směs přidáme ke květinám, budou nám vděčné růže, muškáty, azalky nebo oleandry a na zahradě rododendrony a hortenzie.

Hnojivo připravíme i z ovocných a zeleninových slupek

Velkým přínosem jsou banánové slupky. Vložíme je do nádobky, přidáme vodu a necháme je louhovat 24 hodin. Výluh, který tak získáme, můžeme použít na všechny pokojové rostliny. Dopřejeme jim dávku draslíku, vápníku nebo fosforu. Tyto minerály podpoří vitalitu rostlin a také je ochrání proti nechtěným škůdcům.

Obdobnou funkci mají i jablečné slupky. Ty použijeme při přesazování, uložíme je na dno květináče. Proti mšicím a dalším škůdcům jsou šikovným pomocníkem cibulové slupky. I z nich si připravme výluh – slupky dáme do misky, zalijeme vodou a necháme dva dny louhovat. Vzniklý výluh použijeme na zalévání.

Další tipy

Zdroj vitamínů poskytne nesolená studená voda z vařených brambor. Tou potěšíme africké fialky. Azalky zase oživí vývar z rýže. Pro palmy je vhodnou volbou vývar z čočky. Budou po ní mít lesklé listy. Pokud rozemeleme vaječné skořápky, prášek s obsahem vápníku zneutralizuje půdu. Někdo používá popel z krbu nebo ohniště. Biologický odpad z kuchyně zužitkujeme ve vermikompostéru.

Chcete se dozvědět, jak funguje vermikompostér? Pak si přečtěte tento článek – I v paneláku můžete proměnit svůj bioodpad na kompost. Pomůže vám vermikompostér


 

Autor: Marika Horáková

Zero waste vychytávky na výlet či piknik bez odpadu

Léto, prázdniny a sluníčko přímo vybízí k tomu vyrazit na výlet někam do přírody nebo uspořádat piknik. Jako milovníci přírody ale za sebou určitě nechcete nechávat spoustu odpadků, jako jsou plastové obaly a jednorázové kelímky. Ať už vyrážíte do místního parku, na procházku do lesa nebo třeba na výšlap, tyto zero waste vychytávky se vám budou na výlet hodit!

Eko lahev na vodu

Pitný režim je obzvlášť v létě důležitý... a vlastní lahev na vodu je základ! Kvalitní lahev vám vydrží spoustu let a vyhnete se tak hromadě zbytečného plastu. Navíc třeba taková nerezová, bambusová nebo skleněná termolahev na rozdíl od PETky v létě udrží vodu příjemně studenou.

Vodu si do ní můžete načepovat téměř kdekoliv. Nebyl problém ani v malém stánku s občerstvením v pražské ZOO. Mnohdy je to jen o ochotě.

Bambusová termolahev Žíža

Svačinový box

Na svačinu, oběd nebo jiné dobroty jsou ideální nerezové svačinové boxy. Vyhnete se díky nim zbytečnému odpadu, který v případě svačinek představují plastové sáčky, papírové ubrousky nebo třeba alobal. Na našem e-shopu najdete naši vlastní značku nerezových boxů na jídlo Papey, které vyrábíme v různých velikostech a designech. Vybrat si tak můžete například kulatý box, který se hodí třeba na ovoce, nebo elegantní box na jídlo s bambusovým víkem.

NEnakupujte polotovary a balené potraviny, ale připravte si vše s v pohodlí domova, dle své chutí a s láskou.

Nerezový box na jídlo Papey

Tip: Přečtěte si, jak připravit zero waste svačiny!

Brčka a příbory

Bez brčka se dá sice snadno obejít, ale pokud je máte rádi, noste si s sebou vlastní eko bambusové, skleněné nebo kovové brčko. A co se týče příborů, je to docela jednoduché – prostě si na výlet s sebou přibalte své vlastní z domu. Sehnat můžete i speciální cestovní bambusový nebo dřevěný příbor, ale na co kupovat nový, když jich máte doma určitě plno a moc místa navíc vám v batohu nezaberou?

Nerezové kelímky

I bez jednorázových plastových kelímků se na pikniku snadno obejdete! Nerezové kelímky jsou praktické, zdravotně nezávadné a jen tak je nerozbijete, takže vám vydrží opravdu dlouho.

Termohrnek na kávu

Cestovní kelímek na kávu by neměl chybět ve výbavě žádného milovníka tohoto oblíbeného nápoje. Jednorázové kelímky na kávu jsou totiž často nerecyklovatelné. Vyzkoušejte třeba termohrnek Circular Cup, který je vyrobený právě z jednorázových kelímků. A káva vám v něm vydrží déle teplá.


 

Autor: Markéta Žůrková

Dumpster diving aneb zachraň jídlo z popelnice

U popelnic už dávno nepotkáte jen lidi bez domova. Stále více lidí se bez ohledu na svou finanční situaci snaží zabránit zbytečnému plýtvání jídlem a praktikuje dumpster diving. Co to vlastně znamená a jak na to?

Co je dumpster diving?

Dumpster diving, v češtině doslova „potápění v popelnicích“, je označení pro vybírání kontejnerů, nejčastěji s vyhozeným jídlem u supermarketů. Najdou se v nich totiž často i potraviny, které jsou stále jedlé, ale supermarket už je nemůže nebo nechce prodávat. Jedná se například o zboží s blížícím se datem spotřeby nebo poškozeným obalem.

Vybírání popelnic si asi většina lidí spojuje hlavně s bezdomovci, co nemají peníze na jídlo. „Dumpsterování“ však praktikují i ti, co si mohou dovolit koupit kvalitní potraviny, ale chtějí omezit množství vyhozeného jídla. Nedělají to proto, aby ušetřili (i když to je příjemný bonus), ale z etických a ekologických důvodů. Lidem, pro které se tento způsob stravování stal součástí životního stylu, se říká freegani. Ti se snaží obecně co nejméně využívat zdroje, omezovat nákup nových produktů a zužitkovávat to, co už někdo vyhodil.

Je dumpster diving legální?

Dumpster diving může být i docela adrenalinový zážitek, a to nejen kvůli samotnému lovení jídla z hlubin kontejneru. Ačkoliv se může zdát, že vyhozené jídlo už nikoho nezajímá, můžete se kvůli vybírání popelnic dostat do problémů – kontejnery a jejich obsah jsou totiž majetkem supermarketu. Navíc se většinou nachází na soukromém pozemku, zamknuté nebo za plotem. Kromě krádeže se tak můžete provinit i vstupem na cizí pozemek, za což vám hrozí pokuta. Pokud jste ale nenápadní a nenecháte za sebou nepořádek, neměly by vás potkat žádné komplikace. S některými zaměstnanci supermarketů se navíc dá i domluvit.

V některých zemích jsou však podmínky pro dumpster diving mnohem příznivější než u nás v Česku. Například v Dánsku se popelnice vůbec nezamykají a jsou volně přístupné, takže si bez obav můžete „zajít na nákup“ do popelnice.

Co se nejčastěji vyhazuje?

V kontejnerech u supermarketů nejčastěji končí neprodané potraviny s blížícím se datem spotřeby nebo po datu minimální trvanlivosti (balené pečivo, sušenky, chipsy…), „neestetické“ nebo mírně potlučené ovoce a zelenina (třeba nahnědlé banány), potraviny s poškozeným nebo ušpiněným obalem, balení ovoce a zeleniny, ve kterých je jeden či pár nahnilých kousků nebo pečivo, co se ten den neprodalo. Většina potravin je však stále k jídlu a nic jim ve skutečnosti není.

I já jsem si dumpster diving vyzkoušela díky své kamarádce, která mě na výpravu ke kontejnerům vzala s sebou. A byla jsem v šoku, kolik dobrého jídla supermarkety denně vyhodí. Byl to docela smutný pohled. Objevily jsme například spoustu sítěk s mandarinkami a dalšího ovoce, plno zeleniny nebo třeba láhev piva den po spotřebě.

dumpster-diving-jidlo-z-popelnice2

Víte, že… Minimální datum trvanlivosti potravin garantuje určité vlastnosti výrobku. U trvanlivých potravin jako je rýže nebo těstoviny je konzumace bezpečná i po tomto datu. Naopak „spotřebujte do“ u masa a mléčných výrobků zaručuje zdravotní nezávadnost a po tomto datu už mohou být zdraví škodlivé.

Jak na to?

Než se vydáte na výpravu, zjistěte si předem co nejvíce informací – koukněte například na mapu dumpstermap.org nebo se přidejte do skupiny na Facebooku, kde najdete praktické tipy od zkušenějších. A nezapomeňte si s sebou vzít tašku na svůj úlovek.

Plýtvání jídlem je obrovský problém dnešní doby – zhruba třetina světové produkce se vyhodí. A přestože jsou kontejnery u supermarketů neustále zaplněné potravinami, nejvíce jídla se vyhodí v domácnostech. Pokud vás tedy dumpster diving zrovna neláká, ale chcete omezit plýtvání jídlem, začněte u sebe doma. Nekupujte více, než stihnete spotřebovat, a v obchodě sáhněte třeba po těch méně atraktivních kusech ovoce a zeleniny, které by pak skončily v popelnici.

Pokud vás téma plýtvání jídlem a dumpster diving více, podívejte se na film Z popelnice do lednice. Přečtěte si také naše tipy, jak snížit odpad v domácnosti.

 


 

Autor: Markéta Žůrková

Domácí prostředky pro úklid kuchyně

Kuchyň bývá často vnímána jako srdce domácnosti. Kromě toho, že je to prostor určený pro přípravu a konzumaci pokrmů, rodina se zde schází u jídelního stolu.

Celou místnost je tedy nutno neustále udržovat v čistotě. Někdo pro úklid používá čistící prostředky z obchodu. Ty však obsahují celou řadu chemikálií. Pokud se jim chcete vyhnout, můžete pro úklid kuchyně použít jednoduché prostředky, které naleznete doma. Nejčastěji se jedná o ocet, jedlou sodu a citronovou šťávu. Pomůže i kyselina citronová. Ta, společně s dřevěným kartáčem, bojuje proti vodnímu kameni. Šikovným pomocníkem při úklidu kuchyně je i tea tree olejíček. Ten můžete naředit s octem a použít do rozprašovače a to jak na úklid kuchyňské pracovní desky, tak také i podlahy.

Vyrobte si vlastní domácí prostředky

Úklid kuchyně může být ekologický.

Šikovným pomocníkem je univerzální čistič. Pro ten budete potřebovat 2 díly octa, 1 díl vody a několik kapek přírodního esenciálního oleje, ideálně tea tree, který má antibakteriální účinky. Vytvořenou směs nalijte do rozprašovače a můžete ji použít na kuchyňské povrchy nebo podlahu.

Místo čistícího písku si připravte pastu vyrobenou z citronové šťávy a jedlé sody. Obě přísady smíchejte tak, aby vznikla kašovitá směs. Soda vytvoří abrazivní část směsi a citronová šťávaantibakteriální a dezinfekční vlastnosti. Kromě toho funguje také jako bělidlo. Do směsi namočte houbičku a můžete začít s čištěním. Rychlovarnou konvici zbavíte vodního kamene směsí octa a vody v poměru 1:1. Nalijte ji do konvice, nechte přejít varem a vychladnout. Pak je vhodné ještě do konvice nalít čistou vodu a znovu nechat přejít varem. Domácího pomocníka připravíte i pro zanesený kuchyňský odpad. Nasypejte do něj 1 hrnek jedlé sody, zalijte ohřátým bílým octem a nechte působit 15-20 minut. Následně spláchněte horkou vodou.

Inspirace pro vás:


 

Autor: Marika Horáková

Jak snížit odpad v domácnosti? Podívejte se na tyto jednoduché tipy

Asi se nám nikdy nepovede provozovat domácnost bez odpadu. Určitě však můžeme jeho produkci snížit. Pokud se zamyslíme nad různými možnostmi, zjistíme, že to vlastně není nemožné. Produkci domácího odpadu můžeme snížit různými způsoby.

Nakupování

Během nakupování vzniká velké množství odpadu. V obchodech sice prodávají papírové nákupní tašky z recyklovaných materiálů, ale i ty vytvářejí odpad. Co si takhle pořídit tašku látkovou. Taková taška se dá velmi snadno složit a můžeme ji nosit v každé kabelce. A co igelitové sáčky u pečiva nebo ovoce a zeleniny? Ty velmi snadno nahradíme sáčky plátěnými, které můžeme kdykoli vyprat a používat opakovaně.

 

Nakupovat můžeme i bez obalů. Ve velkých městech již existují bezobalové obchody. Jak se v nich nakupují třeba sypké potraviny jako mouky, luštěniny a podobně? Jednoduše, přineseme si vlastní nádoby.

Ideální je, pokud můžeme nakupovat lokálně. Čím menší vzdálenost urazíme za nákupy, tím menší vytváříme uhlíkovou stopu. Kromě toho podpoříme místní podnikatele. Vhodné jsou i nákupy na farmářském trhu, kde máme různé druhy potravin na jednom místě. Navíc nakoupíme produkty české výroby. Oblíbenou variantou se stávají také zeleninové, ovocné nebo smíšené bedýnky od českých farmářů.

Provoz domácnosti

I tady nalezneme nějaké ty bezodpadové alternativy – třeba látkové utěrky a ručníky místo papírových. Papírové sice nemusíme prát, ale opět nám vytvářejí odpad. Ideální je, pokud textilní materiály budou přírodního charakteru – bavlna, len, bambus. Jednak se dobře udržují a také jsou lépe savé. Umělé materiály totiž vodu odpuzují.

Pozor bychom si měli dát i na plýtvání jídlem. Je dobré si plánovat, co budeme vařit a podle toho nakupovat. Některé potraviny se rychleji kazí, proto je nekupujeme do zásoby.

Pokud máme v domácnosti dostatek prostoru, můžeme si pořídit malý kompostér, v němž zužitkujeme bioodpad a vytvoříme si skvělé, přírodní hnojivo pro domácí rostliny.

 


 

Autor: Marika Horáková

Zero waste svačiny do školy i do práce

Většina svačin běžně dostupných v obchodech a rychlém občerstvení je balena v jednorázových plastových obalech. Pokud se však zbytečným obalům snažíte vyhýbat, je dobré být předem připraven a nosit si s sebou vlastní svačiny. Máme pro vás několik tipů na to, jak si připravit zero waste svačiny do práce, dětem do školy nebo třeba na výlet.

Jak zabalit svačinu bez odpadu?

Zapomeňte na papírové ubrousky, potravinové fólie a plastové sáčky. Místo toho zabalte pečivo do voskovaných ubrousků. Můžete je používat opakovaně, stačí je po každém použití omýt. Už jen tímto jednoduchým krokem ušetříte spoustu odpadu!

Na ovoce, zeleninu, oříšky nebo saláty a větší jídla skvěle poslouží svačinové boxy. Ty se dají sehnat z různých materiálů – z plastu, skla nebo nerezu. U nás to na celé čáře vyhrává nerezový svačinový box, ze kterého se (na rozdíl od těch plastových) neuvolňují žádné škodlivé látky. A oproti skleněné krabičce je zase mnohem odolnější, takže ho vy nebo vaše dítko omylem nerozbijete.

Nerezový svačinový box s těsněním Papey
Nerezový svačinový box [pa:pey]

 

Na salát nebo jiná větší jídla si s sebou můžete vzít buď klasický příbor z domova anebo si pořídit cestovní bambusový příbor – ten u sebe můžete nosit pořád, protože je velmi lehký a skladný. Vyhnete se tak jednorázovým plastovým příborům z rychlého občerstvení.

A co pitný režim?

Dnes už snad každý ví, že kupovat balenou vodu není udržitelné. Plastové PET lahve končí v oceánech, uvolňují do životního prostředí mikroplasty... a přitom je voda z kohoutku mnohem levnější a mnohdy i ve výborné kvalitě (třeba u nás v Česku). Proč si tedy nepořídit vlastní znovupoužitelnou lahev na vodu? Praktické řešení je termolahev, která udrží v létě nápoje příjemně studené a osvěžující a v zimě si do ní zase můžete dát teplý čaj.

Skleněná termolahev Ziza
Skleněná termolahev [zi:za]

 

Patříte mezi zaryté kafaře a bez své dávky kofeinu po cestě ráno do práce nedáte ani ránu? Pak by určitě ve vašem zero waste arzenálu neměl chybět termohrnek na kávu. I ten se dá sehnat z ekologičtějších materiálů – například termohrnek Circular Cup je vyrobený z recyklovaných jednorázových kelímků. Pít kávu z hezkého hrníčku je navíc mnohem příjemnější než z jednorázového papírového kelímku.

Bez brčka se dá sice snadno obejít, ale pokud rádi usrkáváte drink brčkem, existuje spousta zelených alternativ jednorázových plastových brček – skleněné, bambusové, nerezové... Jak si vybrat ekologické brčko se dočtete v tomto článku.

Tipy na jednoduché zero waste svačiny

Na závěr pro vás máme několik tipů na to, co si dát na svačinu, aby i samotná její příprava byla co nejvíc bezodpadová:

  • Ořechy a semínka – ideální svačinka, která je trvanlivá a můžete ji mít neustále po ruce. Zásoby si můžete nakoupit v bezobalových obchodech.
  • Ovoce a zelenina – vcelku nebo nakrájené do krabičky. Upřednostňujte lokální a sezónní ovoce a zeleninu.
  • Domácí raw nebo müsli tyčinky – dodají energii, jsou jednoduché na přípravu a na rozdíl od těch kupovaných máte jejich složení zcela pod kontrolou.
  • Pečivo s domácí luštěninovou pomazánkou – pečivo s pomazánkou je klasika, která neomrzí a dobře zasytí. Místo kupované pomazánky nebo sýru v plastovém obalu si připravte domácí pomazánku z čočky nebo hummus.

 

Autor: Markéta Žůrková